Juniorky letos hrály společně s kadetkami, což je vlastně běžné na všech turnajích. Hodnocení bylo ale samostatné, což nikdo z nás netušil a zjevně to bylo úplně zbytečné. Ale k tomu až na konci.

12 týmů bylo rozděleno do 3 skupin po čtyřech, každý s každým na dva hrané sety. Nutno dodat, že oba dva dny na hřištích mocně úřadoval ne volejbal, ale velmi silný vítr. Proto většina zápasů skončila 1:1. Z jedné strany nešlo přijmout, z druhé podat, ani jedna strana nebyla výhra, opravdu jen záleželo, jak se s tím týmy popasují. 

My měly v základní skupině Náchod, Žichlínek a Rtyni. Bylo víceméně jasné, kdo je favoritem skupiny, ale vzhledem k počasí nebylo jisté vůbec nic. V prvním zápase si poměrně snadno holky poradí s Náchodem, i když některé hráčky jsou skoro poprvé venku a překvapení celého družstva z nekontrolovaných větrných míčů je nemalé. Tušíme, že v druhém zápase se nadřeme více. Žichlínek má velmi šikovné hráčky, naštěstí naše zkušenosti nás podrží v důležitých chvílích a i tady vyhráváme 2:0. Poslední zápas ten den nás čeká Rtyně. Hraje velmi pěkný volejbal, hráčky jsou šikovné v poli. Ale ani tady nepřipustíme zaváhání a je nám jasné, že v neděli si zahrajeme o příčky nejvyšší. Za sobotu holky chválím za pole a chytrý útok, naopak zděšena jsem z kvality a především neúspěšnosti servisu v podstatě skoro u všech.

V neděli se opět několikrát změní pořadí zápasů (na to jsme ale na Zmrzliňáku tak nějak zvyklé). Naštěstí si můžeme přispat, první zápas nás čeká až v 10 hodin. Snídani nepodceníme a je to vlastně asi jediné jídlo za celý víkend, které je aspoň trochu poživatelné. Bohužel sobotní večeře ani nedělní oběd neměly s jídlem pro sportovkyně nic společného jak chuťově, tak kvalitativně.

V prvním zápase potkáváme Jičín. Velmi šikovný tým, hbitý v poli, důrazný na síti, nám dělá hlavně první set velké problémy. Vítr nepolevil, naopak postupem času opět zesiluje. Až v koncovce prvního setu se nám podaří zabrat a otočit nepříznivý vývoj setu v náš prospěch. To zlomí odpor soupeřek do setu druhého a ten si lehce připíšeme na své konto. Výhra 2:0.

V druhém kole nás čeká zápas víkendu. Víme dobře, kdo je tady nás nejsilnější soupeř. Jsou to domácí hráčky Rychnova nad Kněžnou, s kterými se poslední roky taháme o tituly z tohoto turnaje. Domácí hráčky ale už mírně zaváhaly v sobotu s Jičínem a jen remizovaly. Máme možnost je sledovat hrát celý předešlý den a chování některých z nich k soupeřkám se nám ani trochu nezamlouvá, tohle prostě do sportu nepatří. Ale my se chceme soustředit pouze na sport a holky jsou díky tomu na zápas opravdu natěšené. To se také projeví hned od začátku prvního setu, kdy na protihráčky vlítneme servisem a výborným polem, nekazíme a ukončujeme na síti. Překvapené soupeřky se nezmůžou na žádný odpor a lehce si připisujeme set. Je jasné, že druhý set tak jednoduchý nebude. Nedaří se nám dobře přijímat a najednou je na hřišti strašná křeč. Lezeme si do míčů, hrajeme nesmysly a vlastně ani soupeřky nepotřebujeme. Body jim darujeme na stříbrném podnose. Do toho přichází zranění Ádi, kterou bohužel při hře na síti pošle ven z hřiště rychnovská nahravačka. Naštěstí se dokážeme vzpamatovat, Áďu provizorně ošetríme a především díky vynikající hře v poli se v koncovce dokážeme dotáhnout a dokonce srovnat skóre. Jak důležitý je ten víkend servis, se ukáže i zde. Protože my nekazíme, ale soupeřky si ho nedokážou dobře zpracovat a tím pádem nemáme problém dané míče ubránit a položit na zem. Infarktová koncovka nakonec vyzní v náš prospěch a holky mají velkou radost.

Poslední zápas hrajeme nečekaně brzo, na kurtech, kde nikdo nechce hrát. A čeká nás okresní derby proti Poličce. Za tento zápas holky opravdu nemůžu pochválit. To byl skutečně jeden velký horor. Celý zápas nemá s volejbalem nic společnýho. Je plný chyb, nevynucených a hrubých, chaosu, mlčení a zmatků a odehrává se stylem Kdo podá, vyhraje. My bohužel nepodáme. Ne jednou či dvakrát, ale od 10. zkaženého podání už to přestávám počítat. Naštěstí ani soupeřky nic hvězdného nepředvádí a nám to tak nějak pohodlně stačí na vítězství v prvním setu. Druhý set je bohužel ještě horší. Přidává se ještě styl Nepřijmeme.Prohráváme nejdřív o vagón, pak dokonce o celý parník! 11:19! Vím, že už o nic nejde, že jeden vyhraný set nám zaručil konečné vítězství, ale rozloučit se takhle? To přeci nechceme. Už jen bezmocně sedím a nechávám hru plynout. Postupně se ale prokousáváme body dopředu především díky chybám soupeřek, které rovnající se skóre vyvádí z rovnováhy. I přesto mají velmi pohodlný náskok 19:24. To přeci nejde prohrát, že? Dáme bod na 20:24 a na servis nastoupí naše kapitánka Věrča. To, co se od této doby děje, je noční můra každého trenéra (já jsem tentokrát na té druhé, lepší straně). Věrča tam zasadí eso a pak hned další. Třetí servis soupeřky špatně zracují a špatný přijem okamžitě blokujeme. Od té chvíle se protihráčky sesypou úplně a kazí další míče samy bez našeho přičinění. Věrča podává na jistotu, žádné rány, ale viditelně to v dané situaci, kdy oba týmy se servisem a příjmem bojují, je to nejlepší, co může být. Během chvíle se stav jasně prohraného setu otočí v náš prospěch, diváci a asi ani naše holky nevěří vlastním očím. Vyhráváme 26:24. Opět se ukázalo, jak je holčičí a dámský volejbal nevyzpytatelný. Dokud nevidíš na skore 25, zapomeň na výhru.

Vyhráváme celkově a jako jediný tým jsme celý turnaj absolvovaly bez porážky. Holky se zaslouženě radují. Celý víkend opět slyšíme pochvaly na naši hru, a to nás samozřejmě těší. Radost nám překazí až samotné vyhlášení, na které se holky těšily nejvíc. Naše kategorie byla tak nějak odbyta... I přesto, že jsme odehrály stejně zápasů jako všichni, zaplatily stejné startovné, holky nedostanou ani pohár jako jiné kategorie a vyhlášení nejlepší hráčky turnaje se nekoná. Jakoby se juniorky snažily méně než kadetky.... bylo ale nad slunce jasné, kdo byl nejlepší hráčkou celého turnaje. Bez debat si to za oba dny a předvedenou hru zasloužila naše kapitánka Věrča. 

A tak už nějak bez spontánní radosti sbalíme stany, holky hodí sprchu, rozporcují vítězného medvěda a unavené sedáme do aut a těšíme se domů na  domácí postýlky, koupelny a hlavně spánek. A jestli za rok? Těžko říct, ale myslím, že je čas se poohlídnout zas někde jinde.....

Hrály: V. Fulíková, P. Rejmanová, E. Ropková, K. Rubková, A. Janecká, K. Vašková, A. Samková, K. Černá