V sobotu 3. prosince jsme doma hostily vedoucí Nymburk. Silově a technicky moc dobře vybavený tým, který má ve svém středu dominantní hráčku, přes kterou Nymburk hraje většinu svých míčů. Tušily jsme, že porazit je asi nebude v našich silách, ale uhrát třeba set či dva by se v naší tělocvičně s nízkým stromem mohlo podařit.

Nymburské hráčky se ale s omezenou výškou naší haly popasovaly skvěle a prakticky nepřipustily žádné komplikace. Náš tým nehrál špatně, naopak do začátku 1. zápasu jsme neuvěřitelně vlétly, jenže jsme si nedokázaly kvalitu naší hry podržet celou dobu trvání setů. V našem týmu se střídaly chvíle, kdy bylo opravdu za co tleskat, ať už od servisu, v obraně, na síti i v poli, přes chvíle, kdy měl člověk pocit, že holky vidí míč podruhé v životě. Bohužel nám díky tomu utíkal vydřený náskok či nám soupeřky úplně utekly. Oba zápasy měly prakticky stejný průběh. Oba holky nakonec prohrály 0:3.0:3. I přesto, že holky prohrávaly, naši fanoušci nás v tom zase nenechali a hlasitě fandili až do posledního bodíku a za předvedený výkon holkám po právu zatleskali. Takhle by to mělo vypadat na všech sportovištích, bylo by to sportování pro většinu sportovců a rozhodčích o moc radostnější.

O týden později jsme se vydaly do Náchoda. Tento zápas byl pro nás mnohem důležitější. S Náchodem bojujeme o přímý postup mezi lepší trojici a možnost zahrát si tak nadstavbu bez starostí se sestupem. Vezu kompletní tým, i když tedy vůbec ne zdravý. Možnost střídání ale máme.

Hned začátek zápasu je o táhání se o každý bod. Naštěstí netrvá dlouho a díky několika sériím servisů se nám podaří od soupeřek odpoutat. Hra tedy není líbivá, ale protihráčky jsou totálně odevzdané, takže dojít si pro vítězství není vůbec těžké. Druhý set začíná o poznání lépe. Valíme tam jeden bod za druhým především ze servisu, ale mezihra, ta vázne. Soupeřky nám vrací míče zadarmo, my je špatně zpracováváme a vracíme jim ho zadarmo zpátky. Těchto výměn přibývá a já si zakrývám oči, protože to, co se na hřišti děje, není pro moje nervy. Ač vedeme o parník, já vidím velký špatný. Hrajeme neuvěřitelně špatně, kazíme si, co se dá, nepomůžeme si a koledujeme si o velký průšvih, o čem své hráčky při timeoutu informuju. Mohla bych se živit jako vědma, protože přesně to, co nastíním při oddechu se přihodí. Soupeřky se chytnou jedním míčem a od té chvíle jsme jak bezruké a beznohé a to, co předvádíme na hřišti je opravdu fraška. Soupeřky nás dotáhnou a pak už to je jen o štěstí. Set je hodně dlouhý a ani na jedné straně se na volejbal nedá dívat. Náchoďačky ale hrají s čistou hlavou a na naší straně je vidět pouze trápení. Na konci dění bohužel kazíme a prohráváme 29:31.

Je jasný, že Náchod po takovém průběhu setu bude na koni a nás čeká těžká práce. Set je naštěstí vyrovnaný pouze pár bodů, poté už protihráčky zase odpadají a nechají nás v klidu vyhrát. I čtvrtý set si podržíme a po velkém oddechnutí si připisujeme 3 body za vítězství 3:1.

Po hodinovém odpočinku jdeme na druhý zápas. Radím holkám, že musí do zápasu vlítnout a nenechat si soupeřky rozehrát. Jenže... Do setu vlétnou právě protihráčky, riskují servis, a to na nás platí. Než se nadějeme prohráváme o celý vagón a už se to nedá spravit. V druhém setu naštěstí obdobně vypnou protihráčky. Nedá nám moc práce položit míč, pomůžeme si servisem a je srovnáno na 1:1.

Třetí set a zřejmě erupce na jedné straně tělocvičny. Začátek setu nám totálně uteče, rozdíl ve skóre je propastný, a tak se holky rozhodnou, že to zabalí, ač ještě není konec. Přestane se hrát, padá vše. Tak to tedy ne. Na tabuli svítí 13:20. TAkhle se přeci nebojuje. Poprvé za ten den se postavím ke hřišti, i když mi na stání moc není. Snažím se holky vyburcovat alespoň k nějaké odezvě, k mluvení, k mezihře. Nevím jakým kouzlem to zafungovalo, ale zafungovalo. Točíme hned první míč a pak už na našem kontu začnou přibývat body. Týmu to nalije vodu do žil a konečně zase začínáme hrát a ne jen pinkat jako 90 procent dne. Náchod už zvládne dát jen 2 body a naše družstvo se přes něj převalí jak velká voda. Konečně můžu pochválit bojovnost celého týmu. 2:1.

Člověk by řekl, že takový set nás naspeeduje k nebesům, ovšem velký omyl. Čtvrtý set a naše trápení pokračuje. Celý den hrajeme v podstatě na jeden útok, který dokáže položit. Opory týmu mají tentokrát velké potíže a hrát 1. lize dva zápasy na technické údery opravdu nelze. V koncovce se nám sice opět daří stahovat, ale to už by byl hodně velký zázrak, kdyby se nám i tentokrát podařilo set otočit. 2:2.

Tiebreak hrajeme tak, jak celý čtvrtý set. Soupeřky do nás řežou na servisu, na síti a my jim vracíme míč na jejich polovinu prsty, bagrem či nějakým šíleným napíchnutým rádobytechnickým míčem, který nám vzápětí tvrdě přistane od soupeřek na hlavě. Možná ještě ani nesedím na židli a už se točí strany za stavu 3:8. Naštěstí se nám postupně daří náskok zmenšovat, až v koncovce dotáhneme protihráčky úplně a dokonce máme i výhodu 2 mečbolů. Jenže ani jeden neproměníme, zatímco Náchod svůj druhý ano. Prohráváme 15:17, 2:3.

Odvážíme si z Náchoda 4 body, což beru vzhledem k situaci v tabulce bohužel jako ztrátu. Předvedený výkon obou týmů byl tentokrát hodně podprůměrný, rozhodně neměl ligové parametry, neskutečné množství chyb na obou stranách je rozhodně k zamyšlení. Náš tým oba zápasy držela a táhla E. Ropková na všech pozicích, ať už v poli, na síti či na servisu, tak jediná snese přísnější měřítko. Velký výpadek měly v sobotu ostatní útočnice, ze středu jsme prakticky nebodovaly. Bohužel ani servis nedosahoval kvality, které bychom potřebovaly.

Situace v tabulce se nám nemile zamotává a my budeme mít situaci jen a jen ve svých rukách. Do hry se ještě dostává Hronov, který porazil Pardubice. Pro nás to je pro letošní rok poslední dvojzápas, duel s Hronovem byl na žádost hostí přesunut ze 17.prosince na neděli 8. ledna. Poslední kolo soutěže 15.1. máme volný los. Tato 2 poslední kola budou velmi zajímavá. My hrajeme s Hronovem a poté Hronov s Náchodem a je jasné, že nic jiného než výhry nás nezachrání. Bude to nervydrásající koncovka základní části.

Hrály: V. Fulíková, P. Rejmanová, E. Ropková, K. Rubková, A. Janecká, K. Vašková, A. Samková, A. Tláskalová, K. Černá, M. Kutová, L. Samková, J. Jirečková