Na místo jsme nakonec dorazily poměrně včas, ovšem následoval jiný zádrhel. Jaksi nebyla volná tělocvična a vypadalo to, že hrát se nebude ani v 11 :(. Nakonec se vše podařilo a začaly jsme se zhruba 15minutovýcm zpožděním.

Už při rozcvičení bylo vidět, že soupeřky jsou určitě hratelné, takže při předstartovní poradě zněl úkol jasně - jdeme za vítězstvím. Zápas se rozjíždí poměrně pozitivně, na síti se nám daří nadrazit útoky soupeřek a v poli dočapáme zbytek, někdy i super míče. To nás dostane ještě víc do zápasu. Postupně si budujeme větší a větší náskok a vypadá to na snadno vyhraný set. Ovšem v koncovce přichází velká krize. Nedaří se nám položit míč. Ač dřeme, v poli máme skoro všechno, následně nedokážeme složit míč a nakonec míč padá na naší část palubovky. K tomu se přidá pár chyb na příjmu servisu a z jasného setu je drama v koncovce. Tu si ale dokážeme udržet a připisujeme si první důležitý set.

Další sety už naštěstí tak dramatické nejsou. Počátky setu jsou vyrovnanější, ale pomůžeme si občas i servisem a držíme si pohodlný náskok. I tak vidím na servisu pořád velké rezervy a hráčky musím nutit do většího rizika. Konečně po dlouhatánské době útočíme středem a ne pouze z kůlů a dokonce poměrně úspěšně. Poměrně snadno si dojdeme pro další 2 setové výhry, protihráčky se nijak výrazně našemu tlaku nebrání a právě obrana patří mezi jejich horší činnosti, čehož postupně víc a víc využíváme. Za hodinu a kousek je vymalováno a holky mohou na zaslouženou sváču.

Po hodině začíná druhý zápas. Protihráčky alespoň  v prvním setu výrazně zlepší obranu v poli a my si přestáváme vědět rady. Naše útoky jsou mdlé a nedaří se nám ani technické míče položit na zem. Na každý bod se hrozně nadřeme a většinu setu se nám daří pouze ztrátovat, ale nepřipisujeme body. V hale je od začátku odvety hrobové ticho. V hale jsme osiřely a kromě našeho družstva a domácího trenéra v hale nikdo nemluví. Ani přihlížející diváci nefandí svému domácímu  týmu. V této atmosféře je velmi těžké udržet koncentraci a namotivovat se k něčemu lepšímu. Připadám si jako na pátečním tréninku, který jsem chtěla pro právě tuto atmosféru předčasně ukončit. Naštěstí alespoň v našem týmu panuje dobrá nálada a pohoda a to je velmi důležité. V koncovce se začneme přeci jen lehce trhat a soupeřkám už nedovolíme žádný tlak. Od druhého setu nám pomáhají s atmosférou Jirečkovi (moc děkujeme), kteří dorazili fandit z Brna z futsalového juniorského Final four. Máme tedy čemu fandit i na dálku. TEntokrát opravdu zamakala i lavička, která se holky snažila hnát povzbuzováním za každým bodem. Druhým setem proletíme bez nějakého zaváhání především díky zlepšenému servisu. Hrát po takto snadné výhře 3. set je vždycky těžké. Soupeřky nás uspaly jako hady a my musely zapojit všechny síly, abychom nepodlehly iluzi vitězství ještě před koncem 3. setu. Také od začátku setu střídáme, potřebujeme obouchat všechny hráčky. I proto přibude několik nevynucených chyb na naší straně a musíme zabrat. Razance útoku se bohužel úplně nelepší, zato se nám daří konečně zlepšit ještě více technické míče a rozhazujeme je tak, jak je zrovna potřeba v delších výměnách. V nejtěsnější koncovce nakonec vyhráváme i poslední set.

Co říci k odehranému dvojzápasu? Jsem ráda, že jsme konečně více útočily středem sítě, tam máme celou sezonu obrovské rezervy a doufám, že pro holky to bude motivace do dalších zápasů. Opět jsme odehrály oba zápasy velmi dobře v poli. Ze svého herního stínu konečně vyšla Pája (hlavně na servisu) a snad to pro ni bude také motivační do dalších bitev. Obě libera tentokrát plně splnila funkci a odehrála oba zápasy prakticky bez chyb. Velké rezervy jsme pro tentokrát viděla v razanci útoku, protože kojetínské bloky rozhodně nebyly ve formě a bylo jen našimi chybami, že se nám nedařilo položit míče z první.

Celkově jsme ale s hrou týmu spokojená, hlavně s atmosférou, která na hřišti i na lavičce vládla. Jak moc důležité to bylo určitě poví samy holky, protože hrát v mrtvé tělocvičně je nesmírně náročné a hlavně na to nejsme s našimi výbornými fanoušky zvyklé.

A tak se ptáme. Fanoušci naši milí, pojedete s námi v sobotu 11.2. do Brna podpořit nás proti Jehnicím? Určitě vás rády vezmeme s sebou.

Na konec moc gratulujeme Pájovi a Ondrovi k republikovému titulu. Fandili jsme na dálku, co to šlo.

Hrály: V. Fulíková, P. Rejmanová, E. Ropková, K. Rubková, A. Janecká, K. Vašková, A. Samková, A. Tláskalová, M. Jirečková, M. Kutová, L. Samková