Aby toho nebylo málo, od soustředění nás trápí neznámý bacil, který pomalu a jistě prostupuje týmem a kosí postupně hráčky.  Už tak úzký kádr tak měl poslední týden před prvním hvizdem ligy velké trhliny. Káťa se nakonec dokázala zmátořit, moudráky (tedy díry po nich) Aničky T. také naštěstí nezlobily, ale Anička S. se prostě uzdravit nestihla.

V pátek některým děvčatům posílá bývalá kapitánka Věrča velmi povzbudivé komentáře AI chatbotu (pro starší generaci takové povídání s umělou inteligencí :D), který vidí náš tým plný reprezentantek a nejnej hráček. Není důvod nevěřit, AI ví přeci všechno :).

V sobotu nás čeká v prvním dvojzápase tým Brna - Jehnic. Soupeřky známe z minulé sezóny a kromě 1. loňského zápasu, který nám hodně nevyšel, jsme ze vzájemného souboje vycházely jako favoritky. Ale statistiky míní, realita mění.

Do zápasu vstupujeme optimisticky a s dobrou náladou. Hala je opět zaplněna fanoušky a to se hned jinak hraje. JENŽE... náš herní projev je víc než nedobrý. Jsme absolutně marné v poli a nejvíc hoříme na příjmu. Na blok musí Anička T., nově je v základu Jolča i Lucka, které zkušenosti teprve sbírají. Letos to ale nebude jinak. Jak se postupem dne ukáže, mít na hřišti klidně 3 hráčky ročníku 2008 bude zřejmě náš standard. Nemůžeme se rozehrát, hrajeme v podstatě na jeden útok. Soupeřky výborně podávají a hlavně skvěle čapou v poli. Dostáváme slušný výprask, 25:15.

Do 2. setu se rozhodnu překopat sestavu a risknu Majdu na blok, protože potřebujeme hlavně posílit na příjmu a v poli. Majda se se svou neobvyklou rolí popasuje skvěle a celý den na tomto postu hraje opravdu vysoko nad svůj standard. Anička si putuje na smeč, kde je zvyklá. Obraz hry se lepší, ale pořád to není ono. Začínáme alespoň bojovat. Přesně tahle činnost zdobí náš tým. Bohužel se celý den nemůže chytnout Áďa v útoku a to je na naší hře velmi znát. Vlajku útoku ten den drží pouze Eliška, ostatní se tak nějak lépe či hůře vypořádávají se svou útočnou činností. Pořád se nám nedaří zatlačit protihráčky hned od servisu. Sem tam nějaký servis má svou kvalitu, ale opravdu jen velmi symbolicky. Set se překulí do nejnapínavější koncovky, v které opravdu zabojujeme a připíšeme si srovnání skóre. 25:23.

Od začátku 3. setu se zdá, že tlak soupeřek trochu povolil. Konečně čapeme něco na bloku, i nějaký ten servis se podaří. Vedeme, jenže soupeřky nás postupně dotáhnou a set se opět v koncovce zdramatizuje. Tentokrát je to ještě větší tahanice o každý bod a vysvobodíme se až za stavu 29:27.

Člověk by si pomyslel, že když vedeme 2:1, nervozita opadne, sebevědomí z nepovedeného začátku se narovná, ale ono ne... Čtvrtý set je špatný, vlastně víc než to. Soupeřky do nás buší servisem a my nejsme schopné zareagovat. Rozdíl v skóre je obrovský a s každým dalším točením se naše nemohoucnost jen zvyšuje.  Když už se nám podaří přijmout a zaútočit, Jehnice nás vyčapou v poli. Nutno dodat,že soupeřky ten den hrály v poli excelentně, hlavně jejich libero a nahravačka nás přiváděly kolikrát k zoufalství. Za to jim patří obrovský respekt a uznání. Než se nadějeme je hotovo a jde se do tiebreaku.

Ten odehrajeme ve stejném módu jako předchozí sadu. Nikde nic, jen bezbřehé trápení. Strany točíme za stavu 3:8 a ač nám v minulé sezóně tiebreaky a dotáhování šlo, tentokrát k ničemu takovému nedojde. Po zásluze prohráváme 2:3.

Po necelé hodině nastává odveta. Slíbíme si zlepšený výkon a jdeme na to. Na straně soupeřek dojde k několika střídáním. Protihráčkám to zjevně nesvědčí, protože netrvá dlouho a najdeme slabinu a snažíme se jí využít na maximum. Daří se nám především na servisu, dostáváme tím Jehnice pod tlak a více kazí i na síti. Dva sety sfoukneme v tomto módu i přesto, že Jehnice střídají zpátky. Zdá se být vše bez komplikací. 

Přichází ale 3. set a náš totální výbuch. Na druhé straně sítě stojí obměněný základ z 1. zápasu a nás úplně vykolejí. Přitom nejlepší hráčky na nás podávaly i 2 sety předtím. Teď opět krvácíme na příjmu a to tak vážně, že to vypadá na jednociferné skóre na naší straně. Nakonec se trošičku zmátoříme, ale optimismu do dalšího setu to nepřidává.

Začátek čtvrté sady je vyrovnaný a skóre se přelévá z bodu na bod. Nikdo se nemůže utrhnout a nutno říct, že naše holky opravdu bojují a k vidění jsou krásné výměny. Jsme trpělivé a zbytečně nekazíme. Nedaří se nám sice odtrhnout, ale držíme krok. Pak přichází naše série na servisu. Kája, Majda, Eliška připisují šňůry a to nakonec rozhodne. Soupeřky sice tlačí hlavně v útoku, ale i více chybují nebo my výborně zahrajeme v poli a na bloku. Vyhráváme 3:1.

Určitě jsme chtěly více. Na druhou stranu po celodenních peripetiích, kdy toho spoustu nešlo podle představ, jsou 4 body více než dobré. Víme, že rezervy máme na příjmu a servisu a víme proč a taky víme, že se nám to bude vzhledem k věku hráček při tréninku špatně napravovat. Ale pokusit se o to musíme.

Za 14 dní v sobotu hrajeme opět doma. Děkujeme všem, kteří i v nové sezóně dorazili, byli jste jako vždy super. Takže zváni jste i 30.9. na zápas proti Kojetínu.

Hrály: E. Ropková, K. Rubková, A. Janecká, K. Vašková, A. Tláskalová, A. Samková, K. Černá, J. Jirečková, M. Kutová, L. Samková, L. Jiskrová