Hrajeme v náhradní tělocvičně, která je ovšem moc pěkná a zjevně se tu běžně hraje extraliga žen. V týmu panuje dobrá nálada a to je moc důležité. Sleduji rozcvičení. Někdo se hodně trápí, někdo jako na houpačce, nevidím žádný opěrný bod (rozuměj hráčku). Písknutí, rozhodnutí pro základní sestavu a jdem na to. Vysoké soupeřky jsou námi ale zjevně zaskočeny. Podáváme, poměrně snadno útočíme, blokujeme, z druhé strany skoro žádná odezva. Jde to poměrně snadno a lehce vyhrajeme první set. Co se stalo v pauze mezi sety, těžko říct. Do druhého dějství vstupujeme s mnoha chybami. Tolik nedorozumění, nevynucených chyb ve všech činnostech jsem dlouho neviděla. Protihráčky se nemusí ani moc snažit, my jim totiž míč ani nepůjčíme, aby si nějak výrazně zahrály. Ani tento set netrvá dlouho, na jeho konci se ale nesmějeme my. Třetí set je naše hra beze změny. Stále plné chyb, servis sice máme, ale tak neúčinný, že by s ním neměly problém mladší žákyně (ano, trenérka to řekla trochu víc od pusy, ale to na sítě nepatří). Sice se nám podaří v průběhu setu mírně stahovat, dokonce v samotné koncovce dorovnáme na 23:23, ale po našem střídání přichází chyba na servisu a potom je to již o štěstí, které nám tedy opravdu nepřeje. Prohráváme 2:1. Je neuvěřitelné, jak moc se změnil obraz hry od první sady. Připomínám holkám, pro jak důležité body jsme přijely. Do čtvrtého setu nastupuje zase náš původní tým. Nevedeme sice o parník, ale náskok je luxusní, hru máme ve svých otěžích, 10:4. Na servisu je protihráčka, a ač hraný míč má být pro nás, rozhodčí píská nový míč. Rozhlížíme se, co se děje. Na straně soupeřek leží na zemi podávající hráčka a bolestivě naříká a drží si nohu. Nevypadá to vůbec dobře, hra je přerušena. Úraz vypadá opravdu ošklivě, volá se 155 a hodně dlouho se nehraje. Po cca 30 minutách nastupujeme k dohrávce setu. Velmi těžké udržet jakoukoliv nna obou stranách. Soupeřky jsou ubrečené, my  rozhozené. Po pár míčích se znovu přerušuje hra příjezdem záchranářů a hlasitým naříkáním ošetřované hráčky. Další díra v koncentraci. Set i přesto dohrajeme do vítězného konce a jdeme do tiebreaku. Začátek nám vůbec nevychází a do točky jdeme za stavu 4:8. I přesto nerezignujeme a podaří se nám otočit na 12:9. Jenže to je vše, pak už si uděláme několik nevynucených chyb a nepřidáme ani bod. Prohráváme 3:2 a spokojené určitě být nemůžeme.

Po hodinové přestávce jdeme na odvetu. Na straně soupeřek se objevují 2 (nebo tři?) nové hráčky. Toto velkým klubům opravdu závidíme. Náš tým ale nastupuje jako jeden muž (nebo žena?). Od začátku dodržujeme taktiku a tlačíme servisem, který je oproti prvnímu zápasu výrazně lepší. Po pár počátečních chybách v útoku se zkoncentrujeme a hrajeme téměř bezchybně. Pomáháme si v poli, hrajeme trpělivě, pokud se nám nedaří složit na první dobrou a necháme chyby na soupeřkách. Tato taktika nám vychází. Nejvíc se to projeví v 2. setu, kdy se nám opravdu nedaří skládat míče a i přesto, že nechybujeme, nepostupujeme ve skóre dopředu a to je většinu setu vyrovnané. Hrají se dlouhé výměny, z kterých díky absolutní soustředěnosti a týmovosti vycházíme vítězně. To nakonec protihráčky zlomí a přeci jen nám dovolí se odpoutat a set si uhrát. Třetí set už máme pevně v rukou, i když se nevyhneme drobnému zaváhání v koncovce a dovolíme Ostravě přidat pár bodů. Naštěstí pouze zkorigují skóre a na naší výhře 3:0 se nic nezmění.

Čeká nás odměna v KFC a hlavně dlouhá zpáteční cesta, která tedy není ani trochu klidná, několikrát nás ohrozí "blbci za volantem", musíme na objížďku kvůli smrtelné nehodě a domů dojedeme naštěstí ve zdraví opět za tmy.

Byl to náročný volejbalový víkend. Chtěly jsme určitě u posledního týmu tabulky více, ale v nastalé situaci jsou i 4 body víc než dobré. Stále se držíme v čele tabulky.

První zápas nám hodně nevyšel, o to víc chválím celý tým za precizně odehraný zápas druhý, kdy jsme ještě musely střídat Lucku kvůli bolesti zad. Čeká nás po dlouhé době volný celý víkend a máme šanci odpočinout před dalším velmi důležitým utkáním. V neděli 29.10. hostíme KP Brno B a budeme rády, pokud nás zase nenecháte ve štychu.

Hrály: E. Ropková, K. Rubková, K. Vašková, A. Samková, A. Tláskalová, K. Černá, M. Kutová, J. Jirečková, L. Samková.