A jak to probíhalo u žákyň?

Letos nás čekal brzký odjezd z domova, protože jsme měly první utkání naplánováno na 8.30. Jenže už od ranního kuropění lilo, pršelo, lilo a lilo. Na místě kurty pod vodou a počasí beze změny. Dle pořadatele se začátek posunul a my měly za úkol postavit stany. To bychom ale musely vědět jak, že Jančo? Já a ještě 2 statečné mamky jsme se toho ujaly a nakonec totálně zmáčené jsme uspěly a holky mohly do sucha. My klepaly kosu a byly zralé na grog. Počasí se postupně umoudřovalo, déšť ustával. Místo něho ovšem do Lupenice dorazil velký vítr. To ale hraní nebránilo a my se mohly pustit do volejbalových bojů.

První zápas nás čekal hned zahraniční soupeř – polské Kozienice. Začátek zápasu nebyl marný, soupeřky nic nepředvedly a my pohodově vedly až do koncovky, kde se výkon zlomil a nešlo nic. Nakonec prohra 0:2. Dále nás čekal Trutnov B, protihráčky nám moc šancí nedaly, tedy my jsme jim míč mockrát nepůjčily a znovu prohra 0:2. Posledním zápasem ve skupině byl boj s hradeckou Slávií. Soupeřky si v tabulce nevedly špatně, ovšem s námi je zřejmě přemohla krize a my vybojovaly alespoň jeden setík, i když na hřišti se nám moc nevedlo.

Jen co jsme holky nahnaly směr sprchy, musely rychle změnit směr, protože nás ještě ten den čekalo první nadstavbové utkání proti Třebíči. Bohužel další nepovedený zápas a další 0:2.

Potom už jen opravdu ty sprchy a začal večer, na který se holky nejvíc těšily. Kupodivu odmítly návštěvu bazénu a ač je to k neuvěření, vzaly míče a do pozdních hodin ještě strávily na hřišti ve vzájemných bitvách (kéž by tolik dravosti předvedly i proti jiným soupeřkám).

Další den jsme nemusely brzo vstávat, takže jsme si užily válení ve spacácích a probudily se do krásného slunečného rána. Vypadalo to na krásný den, ovšem za chvíli o sobě opět začal dávat vědět vichr a volejbal opět trpěl.

Nás čekaly ještě dvě utkání – s Poličkou a Třebechovicemi. Obě utkání skončila remízou, ale výkony týmů byly hodně ovlivněné právě větrem. Nedat 7 podání v řadě bylo něco pro mou nervovou soustavu . Výkony za celý víkend rozhodly o tom, že jsme v kategorii starších žákyň skončily v turnaji na posledním místě (i když jen díky horšímu skóre). Bohužel se ukázalo, že pod širým nebem se nám zatím hodně nedaří. I přesto turnaj splnil svá očekávání. Mohly si dostatečně zahrát všechny hráčky, které se pravidelně střídaly a sbíraly tak cenné zkušenosti. Jen škoda, že nebylo k vidění více hezkých volejbalových akcí.

Pak už jen sbalit všechny saky paky, nachytat malinko opálení , spálit nosy a alou domů do svých měkkých postýlek. I přes nedobré umístění si myslím, že holkám se turnaj líbil a vydařil.

Hrály: Anička, Viky, Lucka, Klára, Eliška, JančaK., Áďa, JančaC., Natka

A jak se dařilo kadetkám? Očima kapitánky Káti Rejmanové:

Tradičně jako každý rok jsme se zúčastnily Zmrzliňáku v Lupenici. V naší kategorii se přihlásilo 13 teamů, což znamenalo, že byly 2 skupiny po 4 a ta naše po 5. Společně s námi tam byl Hradec Králové, Červený Kostelec, Kroměříž a Radom. 

První zápas byl posunut téměř o 2 hodiny kvůli špatnému počasí. Místo toho abychom se potily na hřišti, jsme stavěly stan. 

Turnaj jsme zahájily výhrou nad polskou Radomí 2:0. Zbytek dne se nám moc nedařilo. Následující zápasy s Kroměříží, Kostelcem a Hradcem prohrály. Vypadalo to, jak kdyby nás to vůbec nebavilo.

Druhý den už to vypadalo o něco lépe. V základní skupině jsme skončily na 4. místě. Hrály jsme o 10. -13. místo. V této skupině jsme 2 zápasy vyhrály a třetí zápas s Radomí se nám započítal ze základní skupiny. Celkově jsme skončily na 10. místě.

Zmrzliňák je jeden z nejlepších turnajů. My jsme si ho užily, i když jsme se neumístily na předních příčkách tabulky. Už teď se těšíme na další ročník turnaje.  

Hrály: Káta, Štěpánka, Terča, Fazole, Alča, Danča

autor starších žákyň: Maruška Ropková