První set také tak vypadal, soupeřky nám v podstatě nepůjčily míč a my tak mohly pouze podávat a lehce uhrát celý set v naší režii. Druhý set se odvíjel podobně, ovšem protihráčky si asi tak v polovině vzpomněly, že přeci jen volejbal hrát umí a my musely hodně zabrat, abychom vítězství uhájily. Ani třetí set nenapovídal o tom, že by měl probíhat a skončit jinak než našim vítězstvím. Skore 23:16 v náš prospěch a uhrát dva body se zdálo tak jednoduché. No ale to bychom nebyly my ženské, abychom psychopaticky nezkolabovaly ve vidině jasného vítězství a klidně prohrály. Protihráčky to neuvěřitelně nakoplo a od tohoto momentu nás už válcovaly. Bohužel ani v tiebreaku jsme jim nedokázaly být rovnocennými soupeřkami. Šílená prohra 2:3 L.

Druhý zápas jsme si už v podstatě ani neškrtly, jiskřičku naděje jsme sice vykřesaly v druhém setu, ale opět jsme neuhrály koncovku a tím jsme podepsaly celkový ortel zápasu. Bohužel my v něm tahaly za kratší konec.

Hrály: Magda Kutová, Míra Loudová, Máca Jirečková, Alča Mlíková, Káťa Rejmanová,Lucka Sedliská, Gabča Vanatová, Maru Ropková

Hned o týden později odjelo do Jamného vše, co mělo ruce a aspoň trochu zdravé nohy. Protože se konal tradiční Zmrzliňák v Lupenici, v Újezdě to zelo volejbalovou prázdnotou. Zápasy byly odehrány rychle a bez komplikací jasnými výhrami pro nás.