V menší tělocvičně na nás čekají soupeřky, které žádnou velkou hrůzu nebudí, konečně tým výškově srovnatelný s naším. Jenže….

Zápas začíná a na náhru nastupuje Eliška, jinak základ zůstává stejný, skóre se přelévá. Máme hodně špatný servis, pokud nezkazíme, sotva přeletí. Vlajku podání alespoň na chvíli zvedá Fazole a Denča a přidají pár bodíků na naši stranu počítadla. Set se přiblížil k napínavé koncovce, v které nakonec prohráváme díky více chybám.

Dál už bude článek krátký. Od druhého setu jako když nastupuje jiný tým místo našeho bojovného, tak jak si to pamatuju z minulého  a prvního kola. Kupíme jednu chybu za druhou, kazíme neskutečné množství servisů, na hřišti ticho při hře i mezi ní. Střídáme, jak se dá, ale vůbec to nepomáhá. Snad jen Terča si zaslouží uznání za bojovnost v poli a později Áďa za odvahu na saku. Zbytek týmu se potácí pod šílenou dekou a soupeřky začínají hru na kočku a myš. Prohráváme 3:0.

Před odvetou přijde Káťa, že se zdravotní indispozice zhoršila, a tak ji šetřím. Bohužel druhý zápas připomíná spíš vraždění neviňátek a je velmi těžké najít sílu se povzbudit a zabojovat. Krom toho, že soupeřky začaly hrát hodně odvážně a rychle, mají i neuvěřitelné štěstí. Proti tomu se v naší situaci jen těžko brání. Zakrátko je na světě další rychlá prohra.

Ano, bylo těžké jet bez nahrávačky, ač se její mladší náhradnice snažily sebevíc, ve svém žákyňském  věku prostě mají ještě nárok na spoustu chyb a učit se v lize juniorek je hodně těžká role. Bohužel ani zbytek týmu, včetně zkušených hráček, neměl svůj den a nikomu se vlastně nepodařilo tým podržet.

Budeme doufat, že to je jen výpadek, a že celý tým opět ukáže, co v něm doopravdy je….. a to už za týden v derby s Českou Třebovou.

Hrály: Káťa, Terča, Danča, Eliška S., Eliška K., Klára, Denča, Marťa, Viky, Áďa