Už v týdnu se začaly dít zajímavé věci. Nemoc sem, zranění tam, další nemoc, tréninková neúčast, no prostě žádná radost. V pátek se přidala ještě jedna nemoc a já holky upozorňovala, že si prostě proti prvnímu KP Brno pojedeme zahrát a uděláme si výlet do Brna. Hlavně bez kontumace a pokuty.

Ovšem sobota ráno byla ještě veselejší, přes noc lehly další 2 hráčky, takže jsme odjížděly směr Brno pouze v 7 lidech a ještě s liberem, neboť jaksi nezbyl žádný volný dres barvy týmu. Další veselá část brněnského výletu nastala po příjezdu do moravského velkoměsta. Koukolovi špatně naladili navigaci a vyjeli si na projížďku Brnem. 9.15. stále čekáme ve čtyřech v šatně, 9.25 "lehce" nervozní holky vyhlížím, naštěstí v 9.30 jsou na místě a nastává úprk do tělocvičny. Pokračování brněnské komedie - v hale stojí osamocené dvě soupeřky, nevěda co si počít, bez spoluhráček, zápisu, trenéra.

Další bod výletu. Na lavičce čekáme na protihráčky a Eliška S. zjišťuje, že barva dresu asi není uplně juniorská. Jaksi doma sáhla vedle :D. S vidinou průšvihu, kdy by nás přísný rozhodčí nenechal odehrát zápas, protože už máme libero, náhradní dres žádný a k dispozici jen 7 lidí, jdu za sudím. Ten je evidentně rozladěn z jiné věci a odbyde mě, že to je v dané situaci to nejmenší, co se mohlo stát.

9.45 a soupeřky stále nikde. Během chvíle dorazí další čtyři Brňačky a jde se na sako. Kupodivu další zádrhel. Jedna ze soupeřek, napsaná v zápise, není na soupisce, nemůže tedy nastoupit. Už na mě jdou mrákoty. Představa, že jsme se jen tak projely do Brna, podepíšeme zápis a jedeme domů je pro mě nepřípustná. Společně s rozhodčím se snažím vymyslet variantu tak, abychom alespoň hrály. Tak nějak se nám to podaří alespoň trochu zplácat a může se začít se čtvrthodinovým mankem hrát.

Od začátku je jasné, že tentokrát nebudou mít Brňačky navrch. První tým tabulky, který do teď nedokázal porazit, je nám najednou vyrovnaným soupeřem. Ve svém družstvu má 2 žákyně stejně jako my (my tam máme celou sezonu 3-4) a zbytek holek je věkově stejně s našimi holkami. Oba zápasy se odehrávají prakticky stejně. Hra je poměrně vyrovnané, ale v důležitých chvílích ukážeme větší sehranost a zkušenost a oba zápasy vyhráváme 3:0. Volejbal sice tentokrát neměl úplně ligovou úroveň, ale na to se historie neptá. Oslabené byly oba týmy a my si připisujeme historicky první vítězství našeho klubu nad KP Brno.

Na závěr bych ráda zmínila výkon soupeřek, které ač bez trenéra, dokázaly svou hru neuvěřitelně organizovat a žákyně skvěle v hřišti schovat a přesto jejich hra fungovala vlastně jen ve 4 lidech. Od holek hodně dobrý taktický výkon.

A ještě radši vzpomenu na pana rozhodčího. Už podruhé (i na Junioru Brno) se ukázalo, že brněnští rozhodčí mají neuvěřitelný nadhled, na nic si nehrajou a dělají to rádi. V dané situaci se nemusel zápas vůbec odehrát z důvodů na obou stranách, ale pan rozhodčí se zachoval skvěle, situaci řešil s citem a volejbalovou láskou. Ráda bych mu za to poděkovala a myslím, že někteří rozhodčí v našem kraji se mají hooodně co učit.

Hrály: Káťa, Štěpánka, Eliška K., Eliška S., Denča, Alča, Klára

http://www.cvf.cz/souteze.php?action=skupina&id=6024