Věděla jsem, že nebudu mít k dispozici kompletní kádr. Bohužel k horám se přidaly ještě nemoce, nezodpovědnost Aleny, která se rozhodla, že nebude brát ani telefony, ani nebude reagovat na zprávy, no a taky má nemoc, takže tréninky nemohly probíhat dle mých představ. Holky v sobotu musely nachystat hřiště samy, já přišla až na začátek zápasu, abych se dozvěděla, že krom toho, že chybí hráčky základní sestavy, byly se některé aktérky zaplesat. Velké rozčarování a hlavně zklamání z přístupu jsem nemohla skrývat. Mrzelo mě to o to víc, že jsem celý týden řešila, kdo hrát bude a nebude, přišla v akutní fázi zápalu plic a někdo to prostě měl na háku. Dál není třeba to rozebírat, budu doufat, že příště se to nebude opakovat.

Začátek zápasu podle přístupu vypadal. Zkusily jsme hrát na 2 nahrávačky, protože pro absenci obou kůlařek se Denča musela přemístit na jejich místo. Soupeřky přijely v šesti kusech a vypadaly hratelně. Hned od začátku nás ale vyvedly z omylu. Ač nebyly nijak dlouhé, jejich bloky byly precizní se skvělým timingem. My kazily, na co jsme sáhly, a protihráčky neměly moc práce, aby dotáhly set do vítězného konce. Druhý set začínáme stejně, naštěstí se nám podaří vcelku probudit a dotahujeme. Dokonce se ujímáme velmi slušného vedení 18:12. A pak zas kiks za kiksem. Chybí příjem podaní, šíleně honíme Štěpánku na náhře a útok je spíš sporadický. Protihráčky rovnají skóre a jdou dokonce do vedení. Role se mění, my jen dokážeme výsledek korigovat, na víc není.

Naštěstí třetí set začínáme o mnoho lépe. Od začátku vedeme a vedeme rozdílem třídy. V koncovce se na chvíli zadrhneme a soupeřky zbytečně přidávají body. Nakonec ty poslední dva bodíky dáme a trochu se uklidňujeme. Bohužel ne na dlouho. Soupeřky nás ve čtvrtém setu školí na servisu a my nezachytíme jejich nástup. Tečeme i v koncovce, na hřišti to vázne hlavně v poli, hrajeme tak na 50 procent. Stav 17:22 a beru poslední timeout. Udílím instrukci, že není co ztratit, musíme to na podání opřít. Musím za ten den poprvé pochválit Fazoli. Fazole se toho ujmula skvěle, možná víc než to. Sází tam jedno eso za druhým a pokud ne, soupeřky mohou přehrát jen zdarma a my okamžitě pokládáme míč zpátky na zem. V napínavé koncovce nakonec vyhráváme 25:23 a vynutíme si tiebreak. V něm jsou soupeřky asi ještě otřesené z prohraného vyhraného setu a holky je drtí už 6:0 a 8:2. Za desítkou se ale zasekneme a musíme hodně zabrat, abychom dotáhly zápas k vítězství. Nakonec se podaří a mně se opravdu uleví. Bylo na body 3, ale asi musím děkovat alespoň za 2.

Následuje pauza, ve které ženy rozdrtí za chvíli Teslu 3:0 a holky můžou jít znovu na to. Tentokrát už beze mě, můj zdravotní stav víc bohužel nedovoluje.

Takže druhý zápas očima nahrávačky Š.Lázničkové:

Do druhého zápasu jsme šly s cílem zvítězit. Hned na začátku jsme měly hru ve svých rukou, a ač jsme na hřišti příliš nekomunikovaly, tak jsme s převahou vedly. Mnohem jsme se zlepšily v servisu, v poli a i na útoku. Soupeř byl rozložen a nám nechyběla bojovnost. Druhý set vypadal stejně. Do třetího setu jsme šli s jistotou, že máme na vítězství, a proto jsme trochu podcenily naše soupeřky. Hra byla vyrovnaná, ale i přesto jsme nakonec vyhrály 3:0.

Hrály: K. Rejmanová, Š. Lázničková, T. Králová, E. Kopecká, D. Koukolová, K. Součková, E. Sajdlová, D. Nováčková, L. Pulkrábková