Na poslední turnaj letošní sezóny jsme se vydali do 160 km vzdáleného městečka Bílovec v brzkých ranních sobotních hodinách 23. května.

Po naložení poslední hráčky Míši Frantové ze Svitav jsme si to mohly vesele namířit na Bílovec. Cesta po dálnici utíkala rychle.

Za necelé 2 hodinky (s přestávkou) jsme dorazily do malebného městečka Bílovce, které leží poblíž Ostravy. Najít tělocvičnu, ač se to zdá být lehké, vůbec snadné nebylo.Po porušení několika dopravních přestupků jsme vysmáté dorazily do tělocvičny.

Do prvního zápasu, který jsme zahájily s družstvem Brna, jsme nastoupily s vášní, odvahou a kuráží. Již po prvních odehraných balónech jsme věděly, že výhra bude naše. Nebylo to lehké, ale nakonec jsme zvítězily a porazily jsme Junior Brno. Druhý zápas, stejně jako ten první, probíhal v naší režii. Zkoušely jsme vymyslet co nejúčinnější postavení, abychom porazily soupeřky z Vyškova s menší námahou. Zápas skončil stejně jako předchozí výhrou 2:0 pro Dolní Újezd. Když jsme se zdravily se soupeřkami a s rozhodčím, z nenadání si rozhodčí k sobě zavolal naši kapitánku Káťu Rejmanovou. Netrpělivé jsme čekaly, co jí asi tak může chtít. Po chvíli čekání jsme se to dozvěděly. Cituji (Káťu): Řekl, že to říká málokdy, ale nám to říct musí, že jsme pro něj nejsympatičtější tým na turnaji, že je vidět že nás to baví a hrajeme s radosti, že i kdybychom na to neměly, tak můžeme vyhrát. :) Celé nadšené z tak kladného hodnocení rozhodčího jsme se nemohly ani v klidu posilnit. Po malé pauzičce jsme nastoupily do třetího zápasu s Ostravou. Bohužel, ten již tak jednoznačný nebyl. Soupeřky nastoupily v silné sestavě. Pokusy o tvrdou smeč nebo ulití se nám nedařily tak, jak bychom si představovaly. K tomu jsme přestaly podávat a přijímat. Naše trenérka Gabča Vanatová vzala tajm, aby nám mohla promluvit do duše. Její připomínky jsme si vzaly k srdci a hned jsme se vyburcovaly k lepšímu výkonu. Nakonec oba dva sety skončily velice vyrovnaně. Dá se říct, že kdybychom měly více času, tak jsme určitě moly vyhrát. :) Jak tomu bylo již v předchozím zápase, tentokráte trenér, když si podával ruku s naší trenérkou Gabčou a kapitánkou Káťou, se začal vyptávat: Co hrajeme za soutěž? Odkud jsme? Kde je vlastně Dolní Újezd? (Ostatně tuto větu jsme za ten víkend slyšely snad více jak 10x :-)). Také nás chválil, že jsme šikovné holky, že máme super trenérku, že jsme hrály krásně, na úrovni a měly jsme rozdíl pouze v příjmu. Na čtvrtý, poslední sobotní zápas, jsme se těšily, dosud jsme s Jičínem nehrály, proto jsme nevěděly, co očekávat od soupeřek. Na hřiště jsme vyšly s hrdě vzpřímenou hlavou, i když jsme předchozí zápas prohrály. Celý zápas jsme na tom byly oproti soupeřkám trochu lépe. Někdy to prostě ale nedopadne, jak si představujeme. Zápas s Jičínem skončil remízou 1:1.

Po docela úspěšném dni jsme si to namířily na intr, kde jsme přespaly do neděle. Ráno po snídani jsme se vydaly zpátky do tělocvičny. Čekal nás první nedělní zápas.

Celé rozlámané z cizí postýlky a ze soboty jsme se vyhecovaly ke hře proti již druhému týmu z Vyškova. Zápas trval necelou hodinku. I když jsme se snažily ze všech sil, Vyškov byl tvrdý oříšek hned na začátek. Bojovali jsme, praly jsme se o každý balón, ale marně. Zápas skončil šťastně pro Vyškov.Trošku zklamané ze zápasu s Vyškovem jsme nastoupily do posledního zápasu proti Prostějovu. Naštěstí nám naše trenérka Gabča dala pár skvělých rad a my jsme se vzpamatovaly. Zápas jsme s náskokem několika bodů vyhrály.

S nadšením jsme dorazily na vyhlášení, kde jsme měly obdržet alespoň gratulaci a potlesk za 5. místo. Bohužel jsme zjistily, že žádné ceny, gratulace, dokonce ani vyhlášení 5. místa nebude. Jakožto čestný tým jsme zatleskaly týmům, které skončily na bedně. Potom hurá do dodávky a směr domů Dolní Újezd.

Hrály: Káťa Rejmanová zářila na smeči spolu s Dančou Nováčkovou, Štěpánka Lázníčková předvedla vynikající nahrávky za pomoci Denči Koukolové, Anička Vrabcová krásně blokovala, Míša Frantová předvedla vynikající výkon v poli.

A samozřejmě nesmíme zapomenout na naší vynikající trenérku, která nás podporovala, Gabču Vanatovou.

Všem holkám a Gabče chci strašně moc poděkovat za nezapomenutelný víkend, strávený hraním volejbalu s tak super lidmi.

Tereza Králová