Cesta utekla raz dva a ve Veselí jsme byli hodně brzo. Překvapila nás krásná prostorná tělocvična s otřesně špinavou podlahou. Musím na rovinu říct, že sama bych měla velký problém se na této palubovce položit na zem a holek mě bylo opravdu líto. Také 17°C nebylo úplně k zahřátí.

Holky se bohužel nezahřály ani za celý první zápas. Celý týden jsme poctivě pracovaly na trénincích na zlepšení hry a musím holky pochválit, opravdu jsem na nich tento týden viděla snahu a chut posunout hru tam, kde už kdysi byla. Jenže.......v zápase s Veselím jako by nastoupily mladší žákyňky. Soupeřky přitom nehrály nic extra nehratelného, jenže my se praly samy se sebou. Velkou slabinou se ukázala absence nahrávačky Lucky ze zdravotních důvodů, na jednu nahrávačku je nedařící se zápas opravdu hodně a Eliška si vypila kalich hořkosti opravdu do dna. Bohužel se nedařilo vůbec nic. Chyběl tvrdý servis, příjem, útok i obrana. Sem tam nějaká světlá chvilka byla, ale to bohužel nestačilo. Během hodiny prohráváme 3:0 a opravdu to je na ručník.

A tak nás čekala dlouhá pauza. Kadetky ještě neměly své soupeřky, takže zápas začal opravdu až v 11.00, abychom si to ve Veselí opravdu užily, celý zápas došel až do napínavé koncovky v tiebreaku. Namísto v plánovaných 13.00 začal náš zápas až v 13:45.

Bohužel na naší straně nic nového. Holky pokračují ve víc než šedém výkonu z prvního zápasu a já se to snažím přetrpět. V druhém setu je ta bída tak velká, že se rozhoduju, že své hráčky rozhodím ještě víc a střídám tak, aby byl na hřišti ještě větší chaos a soupeřky to měly co nejjednodušší. Spoléhám trochu na to, že se mi protihráčky podaří alespoň trochu uspat a do třetího setu zkusíme znovu zabojovat se základní sestavou. T2žko říci, zda vyšla má taktika a nebo to byla jen shoda náhod. Od třetího setu vstupuje na naší stranu nový tým, který má za úkol riskovat úplně vše. Kupodivu nám to docela vychází a soupeřky pod tlakem začínají chybovat. Set se nám podaří dotáhnout do vítězného konce. Musím pochválit především Páju Rejmanovou, žákyni, která si odbyla svou premiéru v lize (střídání je nutné, bohužel Áďa díky nachlazení skoro není schopná hrát). Od třetího setu v základní sestavě doslova čaruje v útoku a na co sáhne, to položí. Protihráčky na její útok nejsou schopné najít obranu. Rozehrávají se ale i ostatní hráčky a konečně vidím to, co jsem viděla na treninku. Čtvrtý set holky frčí jak rozjetá lokomotiva a protihráčky doslova převálcují. Radujeme se ze zisku prvního letošního bodu a jdeme do tiebreaku. Nabádám hráčky k tempu, v kterém hrály poslední dva sety. Hra je vyrovnaná, ale pořád vedeme o pár bodíků. Koncovka se blíží a my vedeme 11:8. Bohužel si vybereme slabou chvilku, necháme soupeřky dotáhnout a dokonce je posíláme do vedení 13:11. Set už vypadá ztracený, ale holky se v tu chvíli nebojí a opravdu dodržují taktiku tvrdého útoku i servisu a podaří se nám srovnat skore v několika infarktových výměnách. V těch pokračujeme i nadále a nakonec zaslouženě dosahujeme 15. bodu. Huráááá, vyhráváme. Radost je veliká, tohle celý tým včetně mé maličkosti potřeboval jako sůl. Věřit si, že jsme volejbal nezapomněly, že potřebujeme jen oprášit to, co už dávno umíme.

Hrály: E. Kopecká, D. Koukolová, A. Brůnová, M. Tobková, K. Součková, E. Sajdlová, V. Mihulková, P. Rejmanová, V. Fulíková.

http://www.cvf.cz/souteze/soutez/?soutez=1-JKY&skupina=1-JKY-D