První říjnovou neděli jsme zamířily hrát druhé kolo základní skupiny. Čekal na nás tým Chocně, se kterou jsme už nějaký ten rok nehrály. Ačkoliv jsme nevěděly, jaké holky proti nám budou hrát, stále jsme měly respekt k soupeři. Jako trenér nás výjimečně vedl Jiří Kusý z týmu žen. Hra probíhala nad naše očekávání. V podstatě nám stačilo přehrát míč na druhou stranu a soupeřky nám většinu bodů přenechaly. Bylo vidět, že náš tým je zkušenější a vyhranější. Alespoň jsme si zkusily rychlejší balony, které jsme v lize moc aplikovat nemohly, protože nám bránil vysoký blok. U servisu platilo jediné pravidlo… a to, hrát do zóny 1 a 5 s razancí. Taktika zafungovala a takto jsme těžily velké množství bodů přímo z podání. U příjmu jsme neměly velké starosti, protože od soupeřek k nám přelétávaly balony bez razance, kopce anebo k nám nedoletěly vůbec… výjimku tvořily asi 2 hráčky, ale následně se body otáčely na naší straně. První zápas jsme po hodině vyhrály 3:0 (-9, -10, -14). Druhý zápas probíhal v podobném rytmu. Změna ale nastává hlavně ve třetím setu, kdy kazíme 3 podání za sebou a necháme soupeřky nás dotáhnout. Do toho máme několik nevynucených chyb na síti a dostáváme se do naší staré známé ne/koncentrace, kdy si nejme jisté vším. Útok ubral na razanci, příjmy nejsou přesné a stahujeme zadky strachem, že prohrajeme, přitom s našimi zkušenostmi by to pro nás neměl být velký problém. Soupeřky jsme našimi chybami dostaly do hry a začínají být bojovnější. Hra je vyrovnaná, ale v koncovce zabereme na podání a zápas dotáhneme do vítězného konce. Výhra 3:0 (-11, -16, -21). Po dlouhé době víme, že máme na to, být na předních příčkách tabulky, jenom si to musíme uvědomit a něco pro to udělat. Stále je co zlepšovat.

Hrály: V. Fulíková, P. Rejmanová, M. Svobodová, V. Částková, E. Vodehnalová, L. Pulkrábková, K. Součková, T. Kladivová, A. Janecká