Před měsícem jsme si s holkami slíbily, že za ten měsíc zkusíme náš výkon posunout výš. Jenže treninková morálka rozhodně nebyla dobrá, a tak se stalo, že za měsíc jsme neudělaly vůbec nic. Pro toto důležité kolo v elitní osmičce jsme musely ještě ke všemu postrádat Klárku, která výletuje na druhé straně zeměkoule se školou.

Čekala jsem od holek uvolněný výkon, protože v této skupině jsme chtěly hlavně sbírat zkušenosti a třeba některé ze soupeřek překvapit. Jenže omyl. Holky odjely na turnaj nejen zdravotně rozladěné, ale už s tím, že dostaneme napráskáno. A kde nepracuje hlava, už se zbytek snažit nemusí.

V prvním zápase proti domácí Slávii se nezmůžeme prakticky na nic. Je to výprask jako hrom, ani střídání bohužel nepomůže. Soupeř je přitom hratelný, jen my jsme svázané představami o tom, že všichni jsou minimálně od 2 parníky lepší. Nejhorší prohra celého víkendu.

Druhý zápas proti Valašskému Meziříčí vypadá ze začátku lépe, jenže 13. bod a od té doby ani ťuk. Kazíme servisy, na síti vůbec neútočíme, prostě se porazíme samy. Ve druhém setu už na soupeřky nestačíme od začátku, prohráváme 0:2.

Další zápas proti jednomu z favoritů - Štenberku. První set překvapivě bojujeme, tvoříme hru a konečně poprvé vidím z naší strany volejbal. Soupeřky jsou samozřejmě starší, vyhranější, silovější, ale uhrané body se počítají. Druhý set už opět padáme do svého denního standardu a nepřekročíme bodově desítku.

Čeká nás nej utkání dne. S pražským Olympem jsme minulé kolo postoupily. Olymp hraje v sobotu ale skvěle a na svém kontě má už několik důležitých skalpů. Jenže...... i u protihráček hraje velkou roli hlava.... Minule jsme Olymp porazily nádherným volejbalem a najednou na druhé straně hřiště stojí stejně nejistý tým, jako je ten náš. Naše holky naopak přebírají otěže prvního setu, skvěle podáváme, v poli bojujeme, na síti máme ale stále rezervy. I přesto konečně vidím touhu po hře, po vítězství, ale hlavně radost. Hurááá. Vyhráváme první set. i v druhém setu hrajeme dobře, ale bohužel ne až do konce.... Přichází vlastní nevynucené chyby, které soupeřky dostávají do hry.... Objeví se tlak soupeřek a my najednou začínáme zmatkovat, chybovat. Bohužel koncovku už nezachráníme a jdeme do tiebreaku. Ten se nám vůbec, ale vůbec nedaří. Od začátku prohráváme. Ale i protihráčky se nevyhnou chybám a dovolí nám odvážnými zákroky chytit dech. V koncovce ale stále prohráváme 13:10. Nám se ale podaří především díky servisu a obraně dotáhnout a dokonce se dostat do vedení. Začíná boj o každý bod a čeká se na nepozornost a chyby. Ty bohužel přicházejí na naší straně a co víc je jich víc a jsou nevynucené. I přesto, že se nám daří vždy otočit. Na konec setu nepozorností a nekoncentrovaností dáme soupeřkám šanci.... prohráváme 17:15 a 2:1. Tento zápas mě opravdu mrzí, byly jsme rozhodně lepší celý zápas, jenže......

Poslední zápas dne hrajeme proti dalšímu favoritovi - Střešovicím. Soupeřky se rozhodně nechovají, tak jak by bylo u sportovců vhodné. Holky už bohužel sotva tahají nohy. Už jsme v hale samy, ostatní týmy už odpočívají na ubytovně. Protihráčky jsou jasně lepší, ale díky jejich nekoncentrovanosti se nám v koncovkách obou setů podaří přeci jen přidat pár bodů. Přesto prohráváme 0:2.

Holky jsou opravdu vyčerpané, hodiny hlásí 21:00 a my stále nebydlíme, protože jsme ještě nevečeřely. Zachrání nás Futurum a pak už do hajan, protože ráno nás čeká brzká snídaně v hale a hned první kolo.

Ráno nás čeká Uherské Hradiště. Další z hratelných soupeřů. Hrajeme docela dobře, soupeřky jsou zjevně zaskočeny, ale..... vše klape do koncovky a pak přijde opět zkrat v koncovce. Obrovské množství nevynucených chyb způsobí to, že vyhraný set v koncovce prohrajeme. V druhém setu už musíme Hradiště dohánět, a na výhru v koncovce opět uděláme 7! nevynucených chyb za sebou. S tím se opravdu vyhrát nedá. Prohráváme 0:2.

I poslední zápas proti Přerovu měl patřit mezi hratelné zápasy. Přerovu se celý víkend nedařilo. Ale zřejmě jen do našeho prvního setu. Dostáváme tak nařezáno, že celý set v podstatě jen odchodíme, někdo ani to ne. Začátek druhého setu je podobný, naštěstí se probereme a aspoň poslední set si zahrajeme vyrovnaný. Na výhru to je ale málo.

TEnto víkend se náš tým rozhodně kompletně nepotkal s formou. Někdo byl nachlazený, někdo ne, ale na hřiště výmluvy nepatří. Chyběla nám bojovnost, chuť ne vyhrát, ale vůbec hrát, týmovost. Nečekaly jsme zázraky, ale toto bylo opravdu velké zklamání z našeho šikovného týmu. Snažit se musí všechny, ne jen 3-4 hráčky. Škoda, moc nových zkušeností jsme díky našemu "nevýkonu" nezískaly. Snad jsme si ale vybraly tu hrůzu po zbytek sezony a příště zas ukážeme, že v Újezdě se volejbal hrát umí :).

Další kolo poháru nás čeká až v únoru, takže máme čas tento debakl vydýchat. Hned po Vánocích nás ale čeká klíčový zápas o titul proti Pardubicím. Přijďte fandit, budeme to potřebovat :).

Hrály: V. Fulíková, P. Rejmanová, E. Vodehnalová, L. Pulkrábková, V. Částková, E. Ropková, M. Svobodová, D. Pravcová, T. Kladivová, A. Janecká