Dvojzápas už nemohl nic změnit, ale přesto jsme chtěly dokázat, že nám druhé místo nepatří náhodou. S sebou jsem měla kompletní tým 13 hráček, protože jsme si chtěly na krk pověsit stříbrné medaile.

Na Poličku jsme si věřily, ale už rozcvičení dávalo vědět o tom, že to tak jednoduché nebude. Zápas začínáme skvěle, vedeme 6:1. Jenže protihráčky dotáhnou a v tu chvíli my přestáváme hrát. Tentokrát ani v poli nepředvádíme, co umíme, ale největší tragedií je náš útok, pokud tedy útokem nazvat jde. Nejsme schopné položit míč, jen se míče zbavujeme v podstatě zcela zdarma. Naopak protihráčky do nás buší hlava nehlava a jejich důraz má účinek. Je jedno, kdo je právě na hřišti, podívaná to je opravdu nehezká. Korunu tomu dodá poslední set, kdy se rozpadneme úplně a možná poprvé v historii poráží Polička Újezd tak šíleným rozdílem 25:5. Obrovská ostuda, prohra 3:0 a je vidět, že holky jsou z takovédleho průběhu utkání opravdu v šoku.

Do druhého zápasu vstupujeme lépe. Začínáme se alespoň hýbat v poli. Jenže na síti prostě ten den nejsme schopné vůbec ničeho. Ani hráčky, které jsou jindy útočnou  jistotou, nemají svůj den a na síti se víc než trápí. Na každý bod se strašně moc nadřeme a často nás vysvobodí až chyba soupeřek. Zápas je vyrovnaný, a tak se dostaneme až do tiebreaku. V něm se nám tedy podaří zvítězit, ale radost úplně mít nemůžeme. V sobotu stál proti nám nejtěžší soupeř a tím jsme byly my samy. Jediný, kdo zaslouží za sobotní výkon aspoň malé vyzvednutí je po dlouhé době E. Ropková. Zbytek týmu bohužel zahrál hodně pod svůj podprůměr.

Ač ráno jsem byla zklamaná (nebo naštvaná), že zřejmě ten den medaile nebudou (myslím, že to by se v řízených soutěžích stát nemělo), nakonec jsem byla ráda, že vše bylo, jak bylo, protože ten den bychom si naše stříbro opravdu nezasloužily.

Celou druhou část sezony nás provázejí obrovské problémy s kvalitou útoku, i přesto, že na treninku se snažíme se mu opravdu věnovat. Chybí nám drajv, elán, dynamika, výskok, technika, důraz. Můžeme být vynikající v ostatních herních dovednostech, ale bez útoku se zápasy vyhrávat nedají. Zatím bohužel netuším, co je příčinou takového poklesu, ale rozhodně musíme takovou situaci řešit. Pracovat na sobě, na spolupráci nahravačka-útočnice, tam máme obrovské rezervy, některé hráčky bohužel i ve fyzické kondici.

Teď si pár dnů od volejbalu odpočineme, abychom mohly začít pracovat na přípravě na další sezonu.