Po krátkém, jednodenním, odpočinku po náročném pátečním dvojzápase v Pardubicích, holky čekal další mistrovský zápas. Po dlouhatánské době v domácím prostředí. Soueřkami nám byly hráčky M. Třebové. Soupeř nevyzpytatelný, který dokázal uhrát set s Pardubicemi a Svitavům vzít bod. Už na podzim jsme si hodně oddychly za 6 bodů, které jsme u nich získaly bez nahravačky.

Kdyby mi někdo řekl, že během pár měsíců se bude situace opakovat, pošlu ho k docentu Chocholouškovi. Jenže rozjetá chřipková epidemie, zranění, dovolené a povinnosti v jiných kategoriích mě staví pár dní před zápasem do prekérní situace. Budeme schopné zápas vůbec odehrát? Bude lepší zápas přeložit a nebo to risknout a zkusit to znovu uhrát, pro změnu jen v 7, možná 6 lidech? Rozhodnu se dvojzápas alespoň posunout na časnější hodinu, protože jinak by hrozilo, že zápas nedohrajeme pro nedostatečný hráček (školní lyžák s odjezdem v neděli je vždy super :) ). Děkuju soupeřkám z Třebové, že nám vyhověly.

Moravská přijíždí v sestavě, která mě trochu straší. Pokud by se jim dařilo a dostaly se do hry, budeme mít rozhodně problémy. Začátek zápasu to plně naznačuje. Nepodaří se nám 2 -3 míče a prohráváme. Naštěstí jde jen o nejistotu v nové sestavě. Tým si musí zvyknout, že je něco trochu jinak a musí se s danou situací srovnat. Na náhře opět zastupuje Eliška Ropková a opět si vyslouží pochvalu za skvělé splnění své role. Nutno podotknout, že tým ji v tom rozhodně nenechá a snaží se pomoci, jak to jen jde. Postupně se začínáme dostávat do hry, a i když nám to trvá trošku déle, nakonec hlavně díky dobře takticky hranému a důraznému servisu dokážeme set dovést do vítězného konce. Tím zlomíme úvodní nápor soupeřek a můžeme se více soustředit na vlastní hru. V druhém setu už si jedeme svoje. Tvrdý, dobře umístěný servis, obrovská bojovnost v poli a hlavně velká trpělivost proti urputné obraně soupeřek nám dovolí si set odehrát ve vlastní režii. Třetí set už je jen formální, nedáme protihráčkám šanci k více jak šesti bodům a za necelou hodinu si připisujeme překvapivě jednoduché vítěztsví.

Nejkratší možná pauza a jdeme do 2. zápasu. Ten začíná přesně naopak. Soupeřky jsou od začátku otrávené a pokud si neuděláme nevynucenou vlastní chybu, nedáme protihráčkám míč zadarmo. Druhý set je ještě rychlejší. Skvěle servírujeme (dnes hlavně Věrča) a míče se k nám v podstatě nevrací. Skore na straně soupeřek se zastaví na 10 a je hotovo. Třetí set je ale jiný. Nepodchycený začátek, který nás zbytečně vystresuje a začínáme kupit chyby. Na příjmu, v mezihře. Naštěstí se nám daří se soupeřkami alespoň částečně držet krok a být pozadu pouze o 1 až 2 body. Postupně si servisem přebíráme set do svých rukou. Největší zásluhu má opět kapitánka Věrča. Do koncovky jdeme už ve vedení a ani drobné dotažení protihráček nás neznejistí a set si v klidu dohrajeme. 3:0.

Ráda bych tým pochválila za kolektivní výkon, dodržování taktiky, krásné akce na síti od útočnic i nahravačky, za neskutečně bojovný výkon v poli a některé neuvěřitelné zákroky v poli, kdy jsme se na to nevykašlaly, a uhrály boží balony přes celou tělocvičnu až od brány. Proti takovému týmu, co všechno má, se hraje prostě špatně a my to protihráčkám znepříjemňovaly, jak se dalo.

PO náročném volejbalovém týdnu nás čeká prázdninový odpočinek a po něm se vrhneme zase do pohárového volejbalování, tentokrát už v 2. výkonnostní osmičce v Přerově.

Hrály: V. Fulíková, P. Rejmanová, M. Svobodová, V. Částková, E. Ropková, A. Janecká, T. Kladivová.