Soustředění bylo naplánováno od pondělí 14.8. do pátku 18.8. Tentokrát se naše skupina poněkud rozrostla, a tak jsme se do penzionu Taurus vešly jen taktak. V pondělí v osm ráno se sešlo plných 25 dětí, proběhlo rychlé rozdělení do pokojů a pak již hurá na první trénink.

Každý den byly naplánovány 2 dvouhodinové tréninky. Protože nám počasí docela přálo, mohly jsme dopoledne trénovat na antuce, odpoledne jsme využívaly halu ZŠ. V úterý a ve čtvrtek k tréninkům přibyly ještě rozcvičky – rychlé rozběhání na umělce u ZŠ pod taktovkou pana učitele Brůny. Moc děkujeme!

Středeční program byl trochu odlišný – aby si holky mohly odpočnout od míče, zajistily jsme jim jiný sportovní program. Dopoledne za námi přijela z litomyšlské Éry Terka, aby s holkami secvičila taneční choreografii. Snad si to holky užily (my trenérky určitě). Zvláště ty starší měly z tance obavy, ale myslím, že byly zbytečné. Výsledný dojem byl skvělý.

Odpoledne jsme vyrazily na koupaliště, na koupání to sice úplně nebylo, ale opět po roce za námi dorazila Anička Doubravová, aby holky trochu protáhla za pomoci jógy. Jako vždy to bylo super a pro bolavá těla určitě přínosné. Terce i Aničce patří velký dík!

Jak je našim dobrým zvykem, nezahálely jsme ani během večerního programu. Děti byly rozděleny do 5 barevných skupin. Mezi sebou potom soutěžily, kdo nasbírá nejvíce bodů. Body mohly sbírat během tréninků i večerních soutěží – vědomostních z oblasti volejbalu, tanečních, kreativních a v neposlední řadě i z noční hry.

Páteční dopoledne bylo věnováno závěrečnému turnaji. Pak nás již čekalo jen hodnocení a rozdělování cen. Všechny děti si zaslouží obrovskou pochvalu za to, jak celý kemp zvládly, zvláště ty nejmenší! Únava byla den ze dne větší, ale nikdo z nich to nevzdal a všechny vydržely až do konce.

Závěrem se vrhnu na děkování. Nejdříve děkuji všem trenérkám, které se na přípravě podílely – Gabče V., Magdě K., Šárce L., Marcele J.,Míše S. a Janě N. Opět skvěle se o nás staraly v penzionu Taurus – ubytování, strava.. Rodičům díky za všechny dobroty, které nám dovezli. Téměř nic nezbylo – a že toho nebylo málo! Rovněž velký dík patří všem, kteří věnovali nějaké dárečky dětem a panu Kličkovi z Osíka za jablíčka, která rychle zmizela.