I když jsme měly výhodu domácího prostředí, bylo nám jasné, že lehké zápasy to nebudou. Proti nám se postavily zkušenější a věkově starší hráčky.

První zápas proti Lanškrounu B představoval slibný rozjezd – první set vyhráváme, druhý set nás ovšem vrací na zem, téměř stejným rozdílem set prohráváme. Čeká nás tiebreak, který je vždy více o nervech. Zde musím holky pochválit za skvělou koncentraci a my si připisujeme výhru 2:1.

Druhý zápas nás čeká Česká Třebová, která nám v minulém kole „nadělila“ prohru o parník. Bohužel, holky zápas z hlavy nevymazaly, a tak již dopředu všechny vědí, že prohrajeme.  Za celé oba sety nikdo nezvedne hlavu, nikdo nepovzbuzuje.. Škoda, nejde vůbec o prohru samotnou, ale o způsob, jakým prohrajeme.

Před posledním zápasem nás tedy čeká motivační proslov a pak už „hurá“ na Žichlínek. Žichlínku se bojíme ještě více než České Třebové – kdo by se nebál, když jsou všechny hráčky o hlavu vyšší než naše. Na začátku prvního setu prohráváme 1:7 a tak nezbývá než trochu zvýšit hlas a zahrozit. A..ono to jde! Konečně je vidět aktivita jednotlivých hráček a hlavně výraz celého týmu se mění. Nakonec sice celý zápas prohráváme, ale za ten bojovný první set si všechny hráčky zaslouží pochválit!

V příštím kole hrajeme ve Svitavách a padáme do skupiny B.