V pondělí večer v ošklivém počasí jsme se přes Kohouťák vydaly k soupeřkám. Při rozcvičování na síti protihráčky vypadaly strašidelně – dynamický rozběh, pěkná ruka, hezký úder. Nejistota našich holek stoupala.

Holky vstoupily ale do zápasu výborně. Sice se tu a tam objevila nějaká ta chybička, ale hra měla smysl i řád. Přijímaly jsme, udělaly solidní náhru a slušný útok, v poli jsme nekazily, krom toho jsme přidaly k dobru mnoho es. Po dlouhé době radost pohledět. Za nedlouho jsme vedly lehce 2:0. Před třetím setem jsem přidala varování před podceněním a těžkostí třetích setů a šlo se na hru. Zřejmě bych mohla být jasnovidec:D. Hra se úplně otočila, najednou se kupila jedna chyba za druhou a nevěděly jsme, jak hrát. Bác a velká prohra byla na světě. Čtvrtý set se bojovalo o všechno, obě družstva makala jak šrouby a rozhodovalo se až v koncovce nejtěsnějším rozdílem. Bohužel v náš neprospěch 23:25. A byl tu tiebreak. Do něho jsme vstoupily přímo famózně, vedeme skoro o parník. Přichází stav 13:7 a vítězství je na dosah. Přichází nepochopitelný zlom a soupeřky dotahují jeden bod za druhým. Přichází stav 13:12 a trenér protihráček střídá na podání hráčku, která je tak malá, že balon spodním podáním sotva přelétne sít. Dva špatné příjmy a soupeřky vedou. Beru timeout, dáme poradu a znovu na to. Lehoučké podání letí na naší polovinu, stačí pouze natáhnout ruce, přijmout, nahrát a tvrdě zaútočit. Míč ovšem padá na zem, aniž by se ho hráčka alespoň dotkla. Všechny hráčky po sobě nechápavě koukají, ovšem už se nedá nic dělat, celkově prohráváme 2:3. 

Černá můra každého trenéra, ale i takový je sport. Myslím, že pro všechny pro příště velké poučení, že se strachem se vyhrát prostě nedá.

Na další dohrávaný zápas jsme si musely opravdu počkat. Polička své termíny neustále přesouvala a přesouvala a dost nám brnkala na struny trpělivosti. Nakonec jsme se poslední dubnové pondělí dočkaly, i když se nám to vůbec nehodilo, protože Anička byla pro změnu opět zraněná. Posílila nás místo ní tedy Eliška Rejmanová. Rozhodly jsme se, že to přesouvání Poličce nedarujeme a popereme se o body, které rozhodnou o konečném pořadí právě mezi těmito dvěma týmy.

Není třeba tento zápas dlouze rozebírat. Moc hezký volejbal (po té hrůze, co jsme zažily v Kvasinách:D), vše fungovalo, jak mělo, střídaly  a hrály všechny a na hře to znát nebylo. Opět nás podrželo podání, ale už fungovala i souhra v poli i na síti. Za tento zápas musím holky opravdu pochválit. I přesto, že chybičky byly, konečně jsme byly schopné v novém postavení s vbíhající nahrávačkou předvést pěkné volejbalové akce. Poličku jsme doslova smetly 3:0. A tato důležitá výhra rozhodla o tom, že jsme v tabulce Poličku přeskočily a skončily na krásném 4. místě. Kdo by to byl před sezonou řekl, že? Takže gratulace.

Děvčatům se omlouvám, že chybí soupisky, kdo hrál, ale bylo to už tak dávno, že jsem to ve svém věku již opravdu zapomněla :D.

Konečná tabulka KP starších žákyň: http://www.cvf.cz/souteze.php?action=skupina&id=4319

Autor: Maruška Ropková