My to měly tentokrát skoro bez starostí, nemusely jsme řešit ani ubytování ani stravu (o tu se staral místní bufet a výborně). Byla jsem zvědavá, jak si po našem nevydařeném vystoupení ve Frýdku-Místku povedeme tentokrát. Turnaj byl zlomový proto, že se v něm rozhodovalo, které týmy budou v poháru pokračovat dále a pro které pohárová cesta končí.

My v podstatě neměly co ztratit, co jsme si na minulém turnaji zpackaly, šlo jen ztěžka napravit, i když šance byly a jak se ukázalo ne marné.

1.VSC Zlín – na tento tým jsme si věřily, početné družstvo vysokých holek, které má ale ještě málo volejbalových zkušeností. Do prvního setu jsme vlétly jako uragán zejména díky výbornému podání, i přesto, že místa za lajnou bylo hodně málo. Byla vidět nervozita na hřišti, ale soupeřky nám prakticky míč nepůjčily. Druhý set už byl o něčem jiném. Bylo více mezihry a my musely ukázat, že jsme opravdu lepší. Najednou se projevily všechny nepřesnosti, které jsme neměly možnost vypilovat v prvním setu. Naštěstí holky v koncovce mákly a výborným útokem a hrou v poli si konečné vítězství 2:0  (12,22) vybojovaly.

2. Savo Praha – na tento tým si holky nejvíc věřily, jenže…. Od posledního turnaje přijelo družstvo v daleko lepší sestavě a hlavně jejich nahrávačka hrála vlastně vše – přijímala, nahrávala, útočila… každá herní výměna šla přes ní. To nám nadělalo spousty starostí hlavně při hře v poli a byly jsme nuceny celý set dotahovat. Až v koncovce se ukázala větší síla družstva, soupeřky více chybovaly a my se štěstím vyhrály. Druhý set už nebyl tak dramatický, i přesto nám nedovolil ani na chvilečku povolit a svou výhru si celé naše družstvo poctivě vybojovalo. 2:0 (23,20).

3. VK KP Brno – družstvo, proti kterému nastupovaly všechny ostatní týmy s velkými obavami. Družstvo, které předvádí nádherný, útočný volejbal a je herně velmi velmi vyspělé (holky mají zkušenosti i s extraligou starších kategorií) a výškově o patro výš než ostatní týmy. První set naše hra opravdu vypadala ustrašeně, soupeřky si s námi dělaly, co chtěly a netrvalo dlouho a trenérka mohla vystřídat skoro celý základ za lavičku. Před dalším dějstvím jsme se zkusily trochu hecnout (když dáme 20 bodů, čeká holky velká milka) a ono to najednou šlo. Soupeřky měly na hřišti 3 hráčky z lavičky, ale to na náš výkon nemělo vliv. Pálily jsme jedno pěkné podání za druhým, na saku v útoku radost pohledět. Holky musím pochválit za dodržování taktických pokynů při bloku, nakonec se to ukázalo jako rozhodující. Útočnice protihráček po několika našich úspěšných blocích začaly chybovat a vymýšlet jednoduché útoky. Najednou byl proti nám zpátky celý základ, ale náš rozjetý šinkanzen to nedokázalo zastavit. I přesto, že vedle na hřišti hrál domácí Lanškroun, většina očí směřovala k našemu kurtu a celá hala nám přejícně fandila. Vyhráváme!!! Následuje tiebreak a my pokračujeme v laufu. Od začátku vedeme, i o několik bodů. Skóre se sice pomalu srovnává, ale holky bojují jako lvice, stále za podpory skoro celé haly. V koncovce bohužel kazíme několik příjmů a soupeřky si už výhru vzít nenechají, ale i tak jsme jediný tým, který hrál s Brňačkami vyrovnaný zápas. Obrovská pochvala. 1:2 (-14,22,-9).

4.VO TJ Lanškroun – holky se opět před turnajem facebookově hecovaly, a tak  se dal zase očekávat  lítý boj o to, kdo bude tentokrát úspěšnější. A předpoklady se vyplnily do posledního puntíku. Tentokrát se nám hrálo o to hůř, že proti nám fandila celá domácí tělocvična. Naštěstí se naše děvčata nelekla a snažila se, co to šlo. Bohužel se nám nedařilo podle našich představ ubránit útoky středem a body na straně soupeřek povážlivě přibývaly. I v koncovce jsme byly v roli dotahujících, i když jen o pár bodíků. Holky ale zavelely ke skvělé a sebevědomé koncovce a nakonec se zaslouženě radovaly z vyhraného setu. Prohra protihráčky trochu nalomila, a tak jejich odpor v druhém setu nebyl až tak veliký, ale musím opět pochválit celý náš tým za skvělý výkon, protože především ten soupeřky donutil chybovat a nám dovolil radovat se ze zasloužené výhry. 2:0 (24,21).

5. TJ Ostrava – poslední zápas dne. Viděla jsem, že holky toho mají plné kecky po výborných utkáních, co odehrála, ale to nás nemělo zastavit. Bohužel krize se opravdu dostavila. Celému týmu ztěžkly nohy, v míčům bylo daleko a chyby se kupily. První set prohráváme raz dva. Snažíme se namotivovat do druhého setu a najednou vidím na hřišti obrovskou změnu. Pateticky skoro jak Fénix z popela náš tým najednou vystoupil a začal opět bojovat. Najednou soupeřky nemají odpověď a překpaveně si připisujeme snadnou výhru. Tiebreak. Neuvěřitelně emotivní set. Skóre se přelévá ze strany na stranu, na obou polovinách jsou k vidění nádherné výměny. Blíží se koncovka a my máme několik setbolů. Stav na počítadle dávno překročí patnáctku a celá hala má opět upřené oči na náš zápas, kde je opravdu v vidění volejbalová krása. Set se přelívá do stavu 19:19 a je jen otázkou času, kdo udělá chybičku, ne kdo je lepší. Bohužel jsme tím týmem my, prohráváme 21:19 a v očích holek se objevují slzy zklamání… V takových chvílích se i nám trenérům špatně hledají slova útěchy, ale jednoznačně říkám, holky, hrály jste výborně a není se za co stydět. 1:2 (-16,14,-19)

Po velkém zklamání odjíždíme nabrat síly do domácích pelíšků. Jsem s výkonem družstva velmi spokojena, protože šance na postup se nám začaly velmi reálně rýsovat, a tak jen musíme počkat, co nám přinese neděle, druhý hrací den.

6. Sokol Frýdek-Místek – soupeřky nehrály v sobotu vůbec dobře, a tak natěšené nastupujeme do zápasu. Ale ejhle – asi nám přes noc někdo vyměnil celý tým a nebo únava z náročných sobotních zápasů vypisuje svou daň. Nedokážeme soupeřkám vůbec vzdorovat a na hřišti se trápíme. V prvním více,  v druhém méně, ale ze sobotního výkonu vidím tak 10 procent. I tentokrát je mnoho očí upřeno k našemu hřišti a sleduje, co se stalo s výborným sobotním týmem. Bohužel bez většího odporu prohráváme 0:2 (15,22).

7. VK Přerov – ani poslední zápas poháru nás nedokázal nastartovat alespoň k průměrnému výkonu. Holky na hřišti spíše trpí, nepomáhá ani střídání.  Dostáváme slušně nařezáno a jsme rády, když rozhodčí pískne konec.0:2 (-11,-8).

Naše nedělní vystoupení nakonec rozhodlo o tom, že končíme v poháru na prvním nepostupovém místě a tím pro nás pohárová cesta končí. Můžeme čekat pouze v roli náhradnic na odpadnutí nějakého postupivšího družstva.

I přesto bych ráda celý tým pochválila za přístup k zápasům. Z umístění nejsem rozhodně zklamaná, mezi družstvy, která trénují 4-5x týdně a kde jsou naše 2 treninky obrovskou raritou, jsme se rozhodně neztratily a získaly mnoho cenných zkušeností.

Náš oddíl reprezentovaly: Anička Vrabcová, Viky Mihulková, Eliška Sajdlová, Klára Součková, Denča Koukolová, Lucka Pulkrábková, Jana Kozáková, Marťa Tobková, Adéla Kopecká