V sobotu naše ženy i kadetky měřily doma síly se svitavskými týmy a ani my v neděli nezůstaly pozadu. Odjezd směr Svitavy a soupeřkami nám byly Svitavy B a Choceň.

První zápas nám postavil do cesty domácí „bé“ tým. Já měla k dispozici všech 12! hráček, takže jsem se rozhodla zapojit všechny. Svitavy B jsou posledním týmem tabulky, a tak tu byla šance i pro naši lavičku, aby ukázala, co umí.

Zápas rozehrála základní šestka. Nebylo vcelku co řešit, velmi dobře jsme podávaly, a body soupeřkám přibývaly jen díky naším chybám. Netrvá dlouho, skore ukazuje 17:7 a já střídám – k zděšení rozhodčího šestkrát, na hřiště míří celá střídačka. Tak hodně svému týmu věřím. Bohužel holky asi až takové sebevědomí nemají a co přeletí přes síť k nám, padá na zem. Nedá se na to koukat, obrovská nepozornost, strach, nejistota. Na hřišti není nikdo, kdo by pomohl a samy si holky pomoci neumí. Náš náskok se velmi rychle smrskává a vítězství v setu zachraňujeme až výborným Lucčiným podáním. Uf. I přesto se rozhoduju, že dám lavičce ještě šanci a pouštím ji na palubovku hned od začátku dalšího setu. Skore je hodně vyrovnané, na hru se bohužel moc dívat nedá. Postupně nám soupeřky utíkají bod po bodu a náš tým není schopen nijak reagovat. V závěru alespoň částečně střídám, ale set prohráváme, a to po zásluze.

Dochází mi trpělivost a na hřiště nastupuje znovu základ. Set, kdy protihráčky s hrůzou v očích nejsou schopné vzít naše podání, mohu střídat alespoň částečně. 25:2. Poslední set nastupuje kombinace střídačky a základu, hra dobrá není, ale vítězíme.

Čekáme na příjezd Chocně, malá pauza na sváču a nastupujeme proti neoblíbenému soupeři. Překvapí mě silová vybavenost protihráček při podání a útoku a čekám, co se bude dít při zápase. Mé nervy naštěstí mohly zůstat v klidu. Podání soupeřek je sice výborné, ale absolutně ho nemají pod kontrolou, takže jen těžko dělají šňůru. Soupeřkám stále chybí základní volejbalové návyky, a tak nemáme větší problémy s položením míče. Stále ale bojujeme s přesností příjmu jednoduchých míčů, která nám znemožňuje vyzkoušet si rychlejší útok. I tak se nám 2x podaří :D. Střídám už opatrněji, další sety už ztratit nechci. Na palubovku se opět dostane všech 12 hráček. Vyhráváme 3:0 a můžeme se vydat domů k nedělním obědům.

Na závěr bych ale přeci jen napsala, že výkon lavičky byl pro mě až na výjimky velkým zklamáním. Bohužel tréninková a zápasová manka si vybrala svou daň a ukázalo se, jak hodně holky spoléhají na „lepší“ spoluhráčky. Na tom musíme hooodně zapracovat, a to hned od středečního treninku.

Hrály: Viky Mihulková, Anička Vrabcová, Klára Součková, Eliška Sajdlová, Janča Kozáková, Denča Koukolová, Marťa Tobková, Lucka Pulkrábková, Áďa Kopecká, Ida a Janča Coufalovy, Ája Radošová