Zapomenutý dres, dvoje bolavá záda, kruhy pod očima skoro u všech, v tělocvičně kosa jako v Rusku, prostě několik nepříjemných záležitostí, které mi stále ještě nenapovídaly o průběhu zápasů. No moje chyba, mělo mě to trknout.

První zápas jsme nastoupily proti domácí Poličce. Oboustranně utkání plné chyb, nepřesností  a vůbec žádné velké podívané. Jeden tým vždy uteče, druhý dotáhne, pak se role otočí. Hra jak na houpačce. Nám absolutně chybí útok, to, co lítá přes má se smečemi jen pramálo společného. Taky neuvěřitelně bojujeme s přesností přítahu ať už servisu nebo jednoduchých míčů ze hry. Prostě mnoho chyb a marná snaha se jich zbavit. Zápas dospívá až do tiebreaku, v němž hned na začátku rozhodne chyba rozhodčího a pak další o něco později. Není se ale proč rozčilovat. Naše hra je plná chyb a nedorozumění. Kam se poděl výkon týmu z posledního kola? Prohráváme 2:3 L.

Po malé pauze nastupujeme k zápasu proti Svitavám. První set začínáme hodně opatrně, u holek je vidět respekt ze soupeřek. Ale ani ony nehrají bezchybně a dostávají nás do hry. Druhý set jsme vyrovnanými soupeřkami a třetí hned od začátku vedeme. Ale….. neuvěřitelným množstvím vlastních chyb nedokážeme slibně rozjeté sety dotáhnout. Holky zásadně nedodržují od začátku taktické rady, kazíme jednoduché míče a hlavně se bojíme a s tím se vyhrát nedá.

Mrzí mě výsledky nedělních zápasů, ale je to jen sport. Máme co napravovat  a co si rovnat v hlavách. Protože kdo  si nevěří, nikdy nevyhraje. Padáme do druhé výkonnostní  skupiny a musíme hodně zabrat, abychom se vrátily do boje o medaile.

Hrály: Viky, Lucka, Marťa, Klára, Eliška, Janča, Ája (Anička M. jen fandila kvůli bolesti zad)

PO – DÚ 3:2(22,-21,14,-21,8)

SY – DÚ 3:0(20,23,21)