Než se budeme věnovat průběhu zápasu, ráda bych napsala něco, co mi nedá spát. Doby, kdy rivalita mezi těmito 2 oddíly neznala mezí, jsou zaplaťbůh dávno pryč.... Tedy alespoň my v Újezdě v to doufáme. Proto nás mrzí, že soupeř, jehož hráčky známe prakticky od plenek, přijede s hráčkou, kterou nemá na soupisce. V době, kdy platnost registračky lze prokázat i elektronicky z Visu, když skončí její platnost a zadá se nová. Ano, může se stát všelicos. A tak by bylo fajn přijít na férovku a říct, jak to je, možná požádat o toleranci, omluvit se?, prostě být k sobě fér. Nereagovat podrážděně za přítomnosti rozhodčího a říct blbost. A taky unést prohru a přijít, podat ruku, usmát se. Volejbal je jen sport a my se volejbalem bavit chceme. A věříme, že i nadále dobré vztahy s Litomyšlí zůstanou standardem.

Ale pojďme k volejbalu.

Papírově je jasné, že do zápasu jdeme jako outsider. Já to vidím ale od začátku trošku jinak. Znám holky, vím, co umí a věřím a doufám, že si konečně zahrajeme hezký volejbal. Má intuice mě naštěstí nezklame. Musím uznat, že už ani nepamatuju dobu, kdy naposledy Litomyšl předváděla takhle pěkný volejbal. Musím protihráčkám složit poklonu, protože rychlá hra, tvrdý servis a výborné pole ne vždy byly jejich doménou.

My vstupujeme do zápasu lépe především díky skvělému servisu. Je jasné, že plně využíváme domácího prostřecí a nižšího stropu, který dělá protihráčkám obrovské problémy. Celý set si udržujeme dostatečné vedení, také výborně a rychle útočíme a překvapivě snadno si připisujeme 1. set. V druhém setu je ale vše jinak. Nechytneme příjem servisu a jsme ty, které musí dotahovat. Také na servisu více chybujeme a necháme soupeřkám snadno připisovat body. V koncovce se nám podaří dotáhnout, dokonce o bod vedeme. Jenže teď už to je o tom, kdo bude mít pevnější nervy. Servis se přelévá ze strany na stranu a nakonec z této přetahované lépe vychází Litomyšl 30:28.

Třetí set soupeřky úplně odpadnou. Stačí nám pouze servis, z druhé strany nepřichází žádná odezva, 25:11. Je ale jasné, že další set to tak jednoduché nebude. Znovu začíná přetahovaná. Oboustranně se hraje krásný volejbal, na ochozech je plno a rozhodně je čemu fandit. Set jde znovu do napínavé koncovky. Už už to vypadá na tiebreak, ale na poslední chvíli v sobě vydolujeme, vše co umíme, podržíme servis, vybereme v poli a zakončíme nechytatelným útokem. Vyhráváme nejtěsněji k velké radosti 25:23 a celkově 3:1.

Následuje pauza k odpočinku a je třeba. Dvouhodinový, náročný zápas vzal oběma stranám hodně, hodně sil. Do druhého setu doslova vlítneme skvělým servisem K. Vaškové a než se všichni rozkoukají, vedeme 10:1. Jenže pak se nám nedaří úplně podle představ především na příjmu a necháme se dotáhnout. Naštěstí následuje další šňůra na servisu, tentokrát v podání V. Fulíkové a odpor je zlomen. 25:18.

Na obou stranách je vidět velký úbytek sil. Vše se hraje pomaleji, déle trvá a začíná se více kazit. My kolabujeme na servisu, více se nadřeme na položení míče. Překonat vysoký litomyšlský blok nás stojí mnoho úsilí. Znovu dramatická koncovka a znovu se rozhoduje jen v tom, kdo udrží pozornost a nezkazí. Štěstí přeje nám, 25:23. Třetí set je prakticky kopíí druhého. Mnoho chyb na obou stranách ve všech činnostech. Na všech je vidět, že už sotva tahají nohy. Stejná koncovka jako minulé dějství, jenže tentokrát je preciznější Litomyšl a my prohráváme 23:25.

Jde se do čtvrtého setu. Posílám holky k zakousnutí do čehokoliv a nabádám je k sebrání sil ze všech rezerv, které ještě mají. Vím, že tento set už vůbec nebude o volejbalu, ale o tom, kdo vydrží fyzicky, kdo má lepší kondici. A taky věřím, že to jsme my,  i když holkám se to na středečních trénincích často hodně nelíbí :). Jenže volejbal zrychluje, je tvrdší, náročnější a bez pořádné fyzičky to prostě nejde. O tom by mohla vyprávět i česká ženská reprezentace. Moje předpoklady se naštěstí naplní. Protihráčky prakticky nekladou žádný odpor, je vidět, že jim došlo. My na tom nejsme o moc lépe, ale přeci jen méně chybujeme a zaslouženě si připisujeme poslední vítězný dílek do téhle skládačky, 25:14. Radost je veliká a únava obrovská :).

Děkujeme Litomyšli za výborné zahrání si. Holky v juniorkách bohužel nemají možnost k takovýmto zápasům, které by je posouvaly dál. A tohle jsme potřebovaly jako sůl, ať by byl výsledek jakýkoliv.

Ač to nemám úplně ráda, zmíním dnes 2 jména. Na bloku musela včera zaskočit A. Janecká, smečařka a univerzálka. A to, co předváděla na této pozici v obraně i v útoku na síti si zaslouží obrovskou pochvalu. Druhým jménem je K. Vašková. Dát v čertsvých 16 letech takovéto dva náročné zápasy v ženách na náhře zcela bez střídání chce velké odhodlání a především fyzickou kondici. Takže i té letí velká pochvala. Chválím ale celý tým za skvělou spolupráci, kdy hlavně v těžkých situacích jsme si dokázaly vyhovět. Chválím taky za sebevědomí, to je vždy půlka vítězství. Určitě by se našly i chybky, ale ty teď není potřeba zmiňovat, na těch budeme pracovat na tréninku.

Hrály: F. Fulíková, P. Rejmanová, M. Svobodová, E. Ropková, A. Janecká, K. Vašková, K. Rejmanová, K. Součková.