Čekala jsem problémy, protože v lednu nás opět decimoval covid a karantény a 3 týdny se v podstatě opět netrénovalo, když už, bylo na treninku 5 kousků a s tím se zázraky dělat nedají. Na pomoc máme k dispozici i 4 ženy a jak důležitá pomoc to byla, se přesvědčujeme celý den. K dispozici máme 12 hráček, to je trenérův sen, ale víme, že bez treninků nemůžeme čekat zázraky ani u žen ani u juniorek, jejichž podzimní forma je dávno pryč.

Začínáme hodně nedobře. Přijímáme servis Litomyšle všelijak a taky chybujeme bez přičinění soupeřek.  Na naší polovině hřiště je cítit velké napětí, na straně druhé velká pohoda. Celý set se v tomto duchu odvíjí. Litomyšl výborně podává, nás naopak servis vůbec nedrží. V poli jsme nejisté a s položením míče na sítí máme velké problémy. Na každý bod se ohromně nadřeme. Není divu, že set prohráváme. Sice v koncovce zabereme, ale do srovnání daleko.

V 2. setu naopak hned od počátku podrží servis nahravačka Kája a nám se přeci jen uleví a hrajeme uvolněněji. Přidáváme i další body ze servisu, z míčů zadarmo se nám daří útočit a položit, i když většinou ne na první dobrou.  Set si ale udržíme ve svých rukách, vyhráváme 25:17.

Další sada nám opět nevychází dle našich představ. Špatně přijímáme, nejsme schopné položit míč. Litomyšl hraje neskutečně precizně v poli a nám se nedaří najít volné místo na palubovce. Bojujeme s obranou na síti i v poli. POřád jsme v pozici dotahujících. Těžce dotáhneme 2-3 body, srovnáme, ale Litomyšl lusknutím prstu 3 body během pár vteřin přidá nahoru. Ani tento set bohužel nevybojujeme.

Naštěstí začínáme výborně set čtvrtý. Litomyšl vítězství zřejmě trochu uspalo a neklade velký odpor, poprvé tento den. Pohodlně si připisujeme body a já už spřádám taktiku na tiebreak. Stav 18:9 a rozhodnu se střídat náhru, potřebuju do tiebreaku nejlépe obě, bude fajn nechat Štěpánku rozehrát. Ztrácíme míč hned první výměnu po střídání. Na servisu je nejslabší litomyšlský servis, ale..... naše hra se v tu ránu sesype jako domeček z karet. Nedáme smeč, spadne příjem, chaos v poli a najednou na kontě soupeřek přibývají body jak na běžícím páse. Střídám zpátky, i když na Štěpě rozhodně vina nevisí. Naše týmová hra se prostě zadrhla. Litomyšl zlehka dotáhne a pak nastává nervydrásající koncovka. Najednou jsme nejisté, kazíme samy a soupeřky tak dostáváme nahoru. Dlouhá přetahovaná o poslední bod, v které se v rozhodující okamžik na bloku zraní ještě Pája. Jo, ženský volejbal je prostě psycho. Prohráváme.... 27:29 a tím i celý zápas 1:3, bohužel zcela zaslouženě, protihráčky byly prostě lepší. Pro nás všechny určitě velké zklamání.

Po delší zasloužené pauze po náročném prvním zápase nastupujeme k odvetě. Pája už není schopná nastoupit, velké problémy se zády přidává Elis. První set je prakticky obrazem toho v prvním zápase. Litomyšl hraje bezchybně a opravdu dobře, na naší straně obrovská dřina, napětí a nepohoda. Prohráváme 21:25. Jsem bezradná a nevím, koho na další bitvu postavit. J. Kusý navrhuje totálně překopat sestavu, ono není co ztratit, hráček na střídání máme dost. Začínáme skvělými servisy Káji, který tým dostanou do laufu a větší pohody. Litomyšl se sice snaží o dotažení, ale naše  holky bojují jako lvice  a po zásluze a obrovské dřině se podaří set udržet a vyhrát.

Třetí set čekám odezvu soupeřek, ale k velkému překvapení přichází jejich velký propad. Set nám prakticky odevzdají, my se uklidníme, snad poprvé ten den. Je jasné, že je jen na nás, jaký si uděláme čtvrtý set. K naší radosti se nám od začátku daří, Litomyšl začíná kupit více chyb, možná jim dochází fyzicky. Máme připravené varianty ke střídání kdyby se něco dělo. Celý set ale určujeme dynamiku hry, konečně si opět pomáháme servisem, dobře hrajeme v poli proti útokům, které již nejsou tak důrazné. Set si s přehledem udržíme až do konce, vyhráváme 25:18 a celkově 3:1.

Body tak byly spravedlivě rozděleny. Opět mě (a nejen mě) překvapila velmi kvalitní hra soupeřek. Velké množství fanoušků obou týmů tak muselo být spokojeno, k vidění byl moc pěkný volejbal celý den.

Trenérsky se mi potvrdilo, co jsem čekala. Z průběhů zápasů jsem rozhodně nebyla překvapena. Když se nedrží míč v ruce, forma jde prostě dolů. Všechny hráčky vykazovaly obrovské rezervy, vyzvedla bych výkon Káti Rejmanové, která po 2 nočních rozhodně předvedla velmi nadstandardní výkon hlavně co se týče přehledu ve hře, což už ani u ní teď  není běžné.

Juniorky i ženy momentálně drží 1. příčky ve svých soutěžích. Pokud chceme uvažovat do dubna a chceme třeba i víc, než se plácat v kraji, bude potřeba v obou týmech udělat něco (hodně) navíc. Je jasné, že jarní prázdniny nám to opět rozčísnou a tréninkové manko rozhodně nedohoníme. Je co pilovat ať po fyzické, tak hlavně po technické stránce jednotlivců i týmů. TAk co, holky, nestálo by to za to? Za mě rozhodně ano.

Po jarních prázdninách nás čeká kolotoč dohrávek a dalších kol. Březen bude náročný a doufám, že fanoušci nás, stejně jako v sobotu, nezapomenou podpořit.

Hrály: V. Fulíková, M. Svobodová, P. Rejmanová, E. Ropková, K. Vašková, K. Rubková, A. Samková, A. Janecká, K. Rejmanová, A. Šimková, M. Uhlířová, Š. Lázničková