Hned od začátku jsme si řídily hru. Dobře jsme podávaly (nebo Choceň špatně přijímala?), tím nebyla v útoku tolik nebezpečná. My předváděly dobré bloky a poměrně v klidu vyhrály první set. Druhý set už začaly soupeřky zlobit. Sice jsme neustále vedly, ale přišel stav 18:11 a naše klasická krizička. Ne a ne dát bod. Soupeřky v koncovce pouštíme do vedení a set se zdá ztracený. V tu chvíli nastupuje Anička a třikrát (!) po sobě excelentně blokuje a set nám vyhrává. Protihráčky hnané početným hlučným publikem se ale nevzdaly a ve třetím setu nám ukazují, proč obsazují špičku naší tabulky. Pouze bráníme, málo útočíme, zaslouženě prohráváme. Naštěstí se včas probouzíme a začátek dalšího setu se nám daří. Hra je vyrovnaná, my méně kazíme a zaslouženě dorážíme k vítěznému konci zápasu. Určitě překvapení! ALE…

V pauze mezi zápasy zjišťujeme, že jedna z platných protihráček s tvrdým útokem je pryč a je tu místo ní jiná. Nabuzené výhrou z prvního utkání máme radost, novou soupeřku známe a víme, že není tak nebezpečná v poli ani v útoku jako její předchůdkyně. ALE…

Soupeřky opět nedají rozcvičení skoro nic a my je podle jejich vzoru v podstatě následujeme. Líně si pinkneme do míče a jde se hrát. Jakoby to byla předzvěst našeho výkonu. Chocni nerozcvičení zřejmě nevadí, ale s námi pořádně zamávalo. Od začátku je všechno špatně. Tedy všechno – hlavně příjem podání je pro nás v podstatě neřešitelnou situací a když přijmeme, špatně útočíme do bloku nebo do autu. Soupeřky se nám rychle vzdalují a my nemáme protizbraně. Na druhé straně sítě si s námi dělají prakticky, co chtějí. Krize vrcholí v druhém setu, kdy Chocni v podstatě nepůjčujeme míč, který k nám vyšlou z podání. Nepomáhá střídání, timeouty, prostě nic. Jakoby byl na hřišti úplně jiný tým než v prvním zápase. V pauze mezi sety si slibujeme, burcujeme se, že výkon bude lepší, že dneska to přeci docela jde. ALE…

Prostě to nešlo. Obraz hry je stále stejný. Špatný příjem, nějaká náhra a přes míč hrajeme zdarma lehkým útokem a nebo ještě lépe bagrem. S tímhle se prostě zápas vyhrát nedal. Dostáváme pořádně nařezáno a hodně rychle střízlivíme z výhry v prvním mači.

Opět se ukázalo, že nejvíc musíme pracovat na psychice – pokud se nám nepodaří pár míčů po sobě, odpadáme celé družstvo a nehrajeme nic, jen bráníme (i když ne špatně). Takže moje milé spoluhráčky – meditujme, nabíjejme se pozitivní energií, buďme sebevědomé. Éra hodných holek z venkova přeci někdy skončit musí :D.

Hrály: VerčaR., IvčaŠ. (LuckaS.), Marťa Š., PeťaR. (LenčaR.), AničkaŠ., MaruR. (VerčaN.)

 Volejbalový klub Choceň A  -  TJ Sokol Dolní Újezd A 1:3(-20,-23,21,-22) 

 Volejbalový klub Choceň A - TJ Sokol Dolní Újezd A 3:0(16,12,18) 

Tabulka:  http://www.cvf.cz/souteze.php?action=skupina&id=4247

Autor: Maruška Ropková