Náš počet se už tak nějak ustálil na maximu 8 lidí a ne jinak tomu bylo i tuto sobotu. Lenča na poslední chvíli ohlásila zájezd do Alp, takže mohla hrát jen necelý první zápas.

Tesla přijela bez obou levorukých hráček, které nás v první části soutěže v podstatě rozdrtily. Přijelo klasické pardubické okteto, na které jsme byly vždy zvyklé – první dobré znamení, že DNESKA BY TO ŠLO. Při rozcvičování na síti byl znát obrovský rozdíl mezi oběma týmy, že BY TO DNESKA OPRAVDU ŠLO? A byla to pravda. TEN DEN TO PROSTĚ ŠLO :D.

Hrály jsme od začátku všechny dobře, tvrdě a rychle jsme útočily, měly téměř bezchybné pole a docela slušný servis, s kterým si soupeřky nevěděly rady. Jejich útoky nebyly moc nebezpečné, spíše, jak jsme čekaly, uplácané a nepředvídatelné. Ty nejlepší útoky našeho týmu se ale od nich zázračně odrážely, my ale nepanikařily a chytrou hrou si dokázaly body hnát na své straně počítadla. Během hodiny bylo vymalováno, lehce 3:0.

Po kratičké pauze, kdy jsme jen tak tak stihly dopít flašku mooc dobré Jančiny maminkovské a miminkovské hrušky (bylo to přeci na jejich zdraví a to se nesmí podcenit :D), jsme nastoupily k odvetě. Místo Lenči nastoupila na náhru Peťa, která sice už kus posleního setu odnahrávala, ale nastoupit do rozjetého šinkanzenu je něco jiného než do nového zápasu. Od začátku byla na naší straně znát nejistota. Snažily jsme se Petě pomáhat, i přesto jsme vyházely neskutečně mnoho slušných útoků a protihráčky dokonce vedly o několik bodů. Naštěstí jsme dokázaly srovnat dobrým servisem a znovu se dostaly do vedení, sice jen nepatrného, ale dokázaly jsme ho udržet až dokonce, kdy soupeřky čekaly lejvku a přišel velmi tvrdý útok. Další set byl už nepatrně klidnější, i přesto jsme nemohly povolit až do 25. bodu. V posledním dějství celé sezóny už soupeřky odpadly, my mohly nechat zahrát všechny členky našeho týmu a i přesto snadno dokráčely k vítězství 3:0.

Lepší konec sezóny jsme si přát nemohly. Teď už jen zbývalo čekat, jak si povedou soupeřky. První dobrá zpráva. Letohrad prohrál ve Svitavech, hůř jak šesté nebudeme. Druhá zpráva už tak veselá nebyla – Chvaletice nečekaně hladce dvakrát porazily Choceň. Naděje na čtvrtý flek ale stále ještě existovala – Svitavy musí porazit v neděli Chvaletice dvakrát 3:0. Nevím, co se ve Svitavách dělo, ale první zápas mi radost udělal – 3:0 pro Svitavy. Druhý zápas 3:0 PRO CHVALETICE - ???????????????? Co to je? Jsme zatím páté a poslední výsledek stále chybí. Až neděle večer rozluštila tabulkovou hádanku – Lanškroun dvakrát prohrál – 5.MÍSTO JE NAŠE!!!!! Předsezónní cíl je splněn. Pravda, mohlo to být ještě o místo lepší, ale i tak jsme se postaraly o historicky nejlepší umístění v nejvyšší krajské soutěži žen.

Děkuji všem hráčkám za dobrou a poctivou reprezentaci v sezóně, kdy jsme víc jak jindy bojovaly s úzkým kádrem na každý zápas, všem fanouškům a bubeníkům za velkou podporu, sponzorům za podpěru finanční a rodinám za pochopení pro naše volejbalové nadšení.

Přejme si, aby další sezóna byla alespoň tak úspěšná jako ta letošní.