Hned po týdnu zpátky na domácí palubovce. I přesto, že jsme o soupeřkách ze Svitav nevěděly vůbec nic, tušily jsme, že nás nečeká nic lehkého a pokud budeme chtít body, budeme muset na hřišti opět, jako minulý týden, nechat vše.
O týden později než ostatní týmy nastoupily dolnoújezské juniorky k prvnímu mistrovskému utkání v krajském přeboru. Stejně jako minulý rok rozlosování se s námi nepáralo a hned v prvním kole nám přidělilo soupeře nejtěžšího, Sokol Pardubice. Dá se totiž i letos předpokládat, že boj o titul nebude mít více účastníků než 2-3 týmy z tabulky. Proto jsme se snažily na soupeřky dobře připravit.
V květnu nám pořádně zamíchalo rozhodnutí ČVS o změně věkových kategorií u dívek, o kterém se sice dlouho šuškalo, ale oficiální verze se objevila podpásově až koncem sezony.
Naplánové týmy na novou sezonu se nám tak rozpadly jak domečky z karet a my byly postaveny před mnoho dilemat co dál. Věděly jsme, že některým hráčkám změna pomůže, ale pro většinu to bude velká změna a že pro některé prostě nebudeme mít kategorie, za které by mohly hrát.
Některé treninkové skupiny jsme musely sloučit, jiné vytvořit zcela nově.
A tak i soustředění proběhlo s novými tvářemi. Hlavně jim patří poklona, že s námi vše bravurně zvládly a udělaly veliký kus práce.
Než jsme se nadály, je tu konec krajských soutěží juniorek. Netradičně jsme ji zakončily v sobotu v Poličce.
Po delší pauze nastupujeme k poslednímu domácímu zápasu proti Moravské Třebové. Všichni doufáme, že vše proběhne podle plánů a náš tým nezaváhá.
