Do utkání s Letohradem jsme nastoupily s chutí si zahrát celkem pěkný volejbal a získat pokud možno „plný počet“ bodů.

Na poslední zápas krajské soutěže kadetek jsme do Žichlínku vyrazily netradičně v sobotu. Díky tomu s námi neodjela Eliška Kopecká, která měla jiné povinnosti. Protože jsme ale věděly, že v tabulce se už nic změnit nemůže, ať dopadneme jakkoliv, byly obavy zbytečné.

Minulý týden jsme v Poličce uhájily postup do nejlepší skupiny, takže jsme v neděli vyrazily do Svitav poměřit síly s domácím týmem a týmem České Třebové. Věděly jsme, že už jsme bez medaile, ale boj o 4. místo byl stále otevřený.

I v žákyních nás čekaly předposlední boje o konečná umístění.

V sobotu jsme absolvovaly předposlední kolo krajské soutěže kadetek a juniorek na půdě jasně vedoucího Lanškrouna. Protože holky teď měly docela formu, jely jsme s tím, že se pokusíme o překvapení a zkusíme urvat alespoň 3 body pro sebe a tím se dostat před Českou Třebovou a zkusit si zajistit titul přeborníka kraje.

V sobotu 7. března nás čekaly dva zápasy na hřišti soupeřek ze Svitav, které si drží 1. místo v soutěži. Naším cílem bylo soupeřky potrápit a připravit je o nějaké ty body, které potřebujeme k udržení v přední polovině tabulky. Bohužel jsme v některých chvílích trápily samy sebe. Ale hezky od začátku.

V neděli 1. března pokračovala dalším kolem krajská soutěž starších žákyň. Po minulém špatném vystoupení v nejlepší skupině jsme musely vyjet až do Lanškrouna  a potkat se s místním A i B týmem v druhé výkonnostní skupině o to, kdo se opět vydá směrem vzhůru.

Jak jsem minulý týden holky chválila, tentokrát to bude bohužel jinak. Poslední zápas ligové soutěže se nám hooodně nepovedl.

Další kolo letošní soutěže jsme odehrály na domácím hřišti v přeloženém termínu 22.2.2015 proti průběžně osmému týmu tabulky - USK Pardubice. Opět jsme nehrály v plné sestavě, musely jsme si bohužel poradit bez nemocné Káti J.

Poslední zápas na palubovce soupeřek jsme odehrály v Opavě. Kylešovice jsou součástí tohoto města, my však hrály přímo v centru města. Díky tomu, že protihráčky byly ochotné změnit termín zápasu kvůli našim prázdninám (tímto jim ještě jednou děkujeme), jsme k zápasu odjížděly až v neděli. Brzké vstávání bylo bohužel povinností, 200 kilometrů je přeci jen hodný kousek cesty.