Poslední kolo juniorské ligy bylo ve znamení velkých věcí :).

Další dvojitý víkend nám předurčil na neděli po týdnu znovu souboj starších žákyň. Tentokrát jsme musely až do Lanškrouna, naštěstí ne od rána, takže malinko času na přispání si bylo.

Na poslední domácí utkání základní části první ligy jsme si musely přivstat, neboť se s námi střídaly tento den v tělocvičně ještě ženy, které hostily Letohrad. Naše soupeřky to naštěstí neměly z České Třebové daleko, takže jsme začaly včas.

Pozitivně naladěná po sobotě jsem odjížděla  v neděli s žákyněmi do Poličky bojovat o udržení v medailové skupině a o cenné body do celkového pořadí. Hned v tělocvičně ale začalo něco nehrát.

V sobotu nás čekal předposlední domácí zápas, tentokrát se sousedem ze dna tabulky, Vyškovem. Moc jsem si přála, aby holky využily domácí prostředí a vrátily soupeřkám krutou porážku z venkovního dvojzápasu.

Poslední listopadový den jsme se s očekáváním velkých věcí vydaly do Lanškrouna. Protože se nám v této části soutěže poměrně daří, nepřipouštěly jsme si nic jiného než dvě výhry. Bohužel člověk míní, život mění.

V neděli jsme pokračovaly v dalším volejbalovém víkendu, a to v krajském přeboru kadetek a juniorek. Soupeřkami nám byly hráčky České Třebové, a vlastně šlo o boj o první flek v kadetkách.

Po delší době nás minulý víkend zase čekal delší výjezd za volejbalem. Tentokrát za Juniorem Brno. Nutno podotknout, že bez navigace bychom tělocvičnu hledaly ještě teď, neb jsme se ocitly v částech Brna pro nás absolutně cizí.

Na sobotní zápas se soupeřkami ze Svitav jsme byly všechny natěšené. Šlo přece jenom o to, kdo se ujme průběžného vedení v soutěži. Zápas byl pro celé družstvo velmi důležitý. Od února jsme v soutěži nenašly přemožitele a před námi byl nejtěžší zápas sezóny s tabulkově nejsilnějším soupeřem – Svitavami.

I nedělní zápasy juniorek se odehrávaly v netradičních časech, místo nedělního oběda, tzn. že jsme se mohly do sytosti vyspat, ale místo martinské husy jsme měly chlebíky a rohlíky.